1(Davidova píseň) Vyvyšuji Hospodina, skálu svou, on mne učí, jak se mohu bránit, cvičí moje ruce i mé prsty.
2Jeho shovívavost je jak pevná tvrz, nedobytný hrad a moje spása. On je štít můj, za který se ukrývám, on mi dává věrné pomocníky.
3Co je člověk, Pane, že se k němu znáš, lidský syn, že pamatuješ na něj?
4Je jak slabý vánek, lehký, prchavý, jeho dny tak mizí, jako stíny.
5Hospodine, sestup z nebe dolů k nám, hor se dotkni, aby dým se valil!
6Zaburácej, nepřátele rozežeň, šípy blesků rozvracej jim řady,
7silnou rukou z nebe vytáhni mne z vod, z hlučícího moře cizozemců!
8Jejich ústa stále jsou jen samá lež, jejich ruka chystá jenom zradu.
9Bože, chci ti novou píseň zazpívat, s harfou v ruce skládám nové žalmy.
10Spasiteli králů, který Davida zachraňuješ od zhoubného meče,
11pomoz mi a vyveď z rukou cizinců, kteří lžou a připravují zradu.
12Jako stromy ať jsou naši synové, krásně urostlí už ve svém mládí, naše dcery jako sloupy ozdobné, vytesané podle vzoru chrámu.
13Naše sýpky ať jsou plné obilí, poskytují nám všem hojnost chleba. Stáda ovcí ať čítají tisíce, deset tisíc na pastvinách našich.
14Dobytka ať stádům našim přibývá, ať je nikam neodvléká zloděj, žalostný křik v ulicích ať nezní.
15Blaze lidu, který pokoj prožívá, blaze lidu, jehož Bůh je Pánem.