Psalms 132
1 (Davidova poutní píseň) Hospodine, rozpomeň se na Davida a na všechna trápení, která snášel.
2 Zapřisáhl se Hospodinu a zavázal slibem Mocnému Bohu Jákobovu:
3 „Nevkročím do svého obydlí, neulehnu na své lože,
4 ani oka nezamhouřím,
5 dokud nenajdu vhodné místo, kde bude přebývat Mocný Bůh Jákobův.“
6 Slyšeli jsme totiž v Efratě o Boží schráně úmluvy a na polích Jaarských jsme ji nalezli.
7 Řekli jsme: „Vstupme tedy do jeho příbytku a u podnoží jeho nohou se mu klaňme.
8 Vstup, Hospodine, na místo svého odpočinku, ty i schrána úmluvy, připomínka tvé moci.
9 Tvoji kněží se obléknou v spravedlnost a tvoji věrní budou vesele prozpěvovat.
10 Hospodine, uzavřel jsi se svým služebníkem Davidem smlouvu, neodmítej svého vyvoleného krále!
11 Hospodin přísahal Davidovi věrnost a neodvolá to: „Ustavím jednoho z tvých synů králem po tobě.
12 Budou-li tví synové věni mé smlouvě a uchovávat svědectví, jak byli vyučeni, budou i jejich synové kralovat.“
13 Hospodin si totiž zvolil a oblíbil Sijón jako své sídlo.
14 „To bude sídlo mé navěky, zde budu přebývat, protože jsem si je oblíbil.
15 Požehnám Sijónu a budou mít hojnost, i jeho chudí se dosyta najedí.
16 Jeho kněžím za oděv dám spásu a jeho věrní budou vesele prozpěvovat.
17 Z Davidova rodu vzejde potomek, pomazaný Král Hospodinův, který bude jako planoucí světlo.
18 Nepřátelé budou oblečeni v hanbu, ale na něm bude zářít královská koruna.