Proverbs 5
1 Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti a naslouchej rozumným radám, které ti dávám.
2 Učiň vše pro to, abys plnil moje prozíravé pokyny a v každém slovu se držel toho, co ti říkám.
3 Ústa cizí ženy sice přetékají medem a její řeč je příjemnější než olej,
4 nakonec je však hořká jako pelyněk a mnohem ostřejší než dvojsečný meč.
5 Její nohy směřují ke smrti, svými kroky vede do hrobu.
6 Její počínání nepochopíš, její cesta je tak záludná, jelikož nevíš, kam vede.
7 Proto, můj synu, mne poslechni a neodvracej se od toho, co ti říkám.
8 Zdaleka se vyhýbej nejenom jí, ale i dveřím jejího domu.
9 Proč bys dával svou čest a nejlepší roky té, která by tě zotročila;
10 nelopoť se ve prospěch druhých, kteří jsou v cizím domě.
11 Nakonec přijdou léta, kdy zeslábneš a nezbude ti než hořekování a pláč.
12 Budeš naříkat: „Proč jsem jen neposlechl? Proč jsem nedbal na moudré varování?
13 Jak je možné, že jsem neposlechl své učitele a vzepřel se radám vychovatelů?
14 Vždyť jsem si připravil takový konec mezi svými nejbližšími.“
15 Nabírej vodu jen z vlastní studny, pij pouze z vlastního pramene.
16 Proč by se měly tvé prameny rozlévat po ulicích? Proč by měly zaplavovat náměstí?
17 Ne, ony patří jenom tobě a nikomu cizímu.
18 Ať je požehnaný tvůj pramen, raduj se z manželky svého mládí.
19 Vždyť ona je tvá milovaná laň, tvá rozkošná srna. Její prsy ať tě vždycky uchvacují, nechávej se unášet její láskou!
20 Proč by tě měla omámit nějaká jiná? Proč bys měl objímat tu, která ti nepatří?
21 Hospodin vidí všechno, jak se člověk chová, on pozoruje všechny jeho cesty.
22 Kdo jedná svévolně, polapí se sám do svých vin; hříchy ho spoutají jako pevné provazy.
23 Nedal si říct, a tak zahyne, zemře pro svoji pošetilost.