1Nezáviď zlým lidem a nehledej s nimi přátelství;
2přemýšlejí jen o násilnostech a vedou řeči, jak připravit trápení.
3Moudrostí se buduje dům a rozumností se upevňuje.
4Poznáním a znalostí se naplňují jeho pokoje útulným a drahocenným majetkem.
5Moudrý dokáže mnohem víc než silák, a kdo je rozumný, převyšuje toho, kdo spoléhá jen na svou sílu.
6S rozvahou se lépe vede boj a dostatek rádců přispěje k vítězství.
7Pošetilec nedosáhne na moudrost, a když má vynést svůj úsudek, mlčí.
8Za zákeřného a intrikáře považují toho, kdo spřádá zlo.
9Chytračení a pletichaření je hřích, jízlivý člověk se lidem hnusí.
10Jestliže se ukážeš jako slaboch v krizi, když o něco jde, jak se projevíš ve dnech pohody?
11Zastaň se těch, které posílají na smrt a vysvoboď ty, které vedou na popravu.
12Chceš se vymluvit, žes o tom nevěděl? Ten, který zkoumá lidská srdce, všechno vidí, ten, který střeží tvůj život, všechno ví a odplatí každému podle jeho činů.
13Můj synu, jez med, je dobrý, plást medu bude lahůdkou ve tvých ústech.
14A stejně tak prospívá moudrost tvojí duši. Budoucnost bude tvá a naděje tě nezklame.
15Bezbožníku, nestroj úklady proti domu spravedlivého a nepustoš místo, které má pro odpočinek.
16Zbožný klesne třeba sedmkrát, ale vždy povstane; svévolník, ten se řítí do neštěstí.
17Neraduj se, když tvůj nepřítel klopýtne, nejásej nad jeho pádem,
18aby Hospodin neodvrátil svůj hněv od něho proti tobě.
19Nepobuřuj se proti bezbožným a nezáviď svévolníkům.
20Pomysli jen, jaká budoucnost je čeká: jejich světlo zhasne.
21Můj synu, měj úctu před Hospodinem a králem, nezaplétej se s nestálými lidmi;
22náhle na ně přijde záhuba. dřív než pomyslíš, zahynou.
23Také toto jsou přísloví moudrých: Je špatné, nebýt na soudu nestranný.
24Kdo řekne o viníkovi, že je spravedlivý, toho lidé proklínají a národy mu zlořečí.
25Ovšem těm, kteří správně rozhodnou, se dobře povede a budou mít požehnání.
26Dobrá odpověď je jako polibek na rty.
27Konej všechno ve správném pořadí: Nejprve obdělej pole a zajisti obživu, potom postav dům a zajisti si domov.
28Nebuď bez důvodně svědkem proti svému bližnímu a nemluv o něm to, co není pravda.
29Neříkej: ‘Jak on mně, tak já jemu! Odplatím mu, jak si zaslouží!’
30Šel jsem kolem lenochova pole, kolem vinice nerozumného člověka; a co jsem viděl?
31Všechno bylo zarostlé plevelem, všude samá kopřiva a její kamenná zeď byla pobořena.
32Když jsem to viděl, vzal jsem si z toho ponaučení:
33Stačí trochu pospat, trochu zdřímnout, trochu založit ruce a polehávat -
34a chudoba přijde jako tulák, nouze se tě zmocní, jako ozbrojený muž.