1Moudrý syn přijímá otcovo napomenutí, ale posměvač rady odmítá.
2Z dobrého ovoce svých rtů se sklízí dobrá úroda, kdežto proradný člověk vyvolává násilí.
3Kdo střeží svá ústa, střeží svůj život, odmlouvačnému hrozí zkáza.
4Lenoch touží, ale nadarmo, kdo pilně pracuje, bude nasycen.
5Spravedlivý nenávidí lež, kdežto ničema jedná hanebně a odpudivě.
6Spravedlnost je ochranou bezúhonného, ale přivádí hříšníka k pádu.
7Někdo nic nemá, avšak vydává se za bohatého, jiný je zámožný, ale sobecky předstírá chudobu.
8Bohatstvím se lze vykoupit z otročení, kdežto chudý žádnou možnost nemá.
9Světlo spravedlivých jasně svítí, zatímco lampa bezbožných uhasíná.
10Pýcha vyvolává jen spory, ale ti, kdo přijmou radu, ukazují svou moudrost.
11Majetek nabytý rychle a bez námahy se scvrkne, ale tomu kdo poctivě sbírá hrst po hrstce, přibývá.
12Dlouhé čekání člověka unaví, kdežto naplněná touha je stromem života.
13Kdo pohrdá přikázáním, jde do záhuby, odměněn bude, kdo přijme jeho radu.
14Učení moudrého je zřídlem života, držet se ho znamená uniknout smrti.
15Obezřetnost získává uznání a přízeň, cesta proradných končí zkázou.
16Moudrý dělá vše s rozvahou, kdežto hlupák se blamuje svou hloupostí.
17Pošetilý svými zprávami žene druhé do neštěstí, zatímco spolehlivý jimi uzdravuje.
18Hanba a chudoba je údělem toho, kdo pohrdá napomenutím, respekt má ten, kdo přijme radu.
19Splněná touha je sladká duši, ale hlupák se děsí opustit zlo.
20Moudrý bude ten, kdo se stýká s moudrými, kdo však táhne s hlupáky, dopadne špatně.
21Hříšníky stíhá zlo, spravedliví mají za odměnu dobro.
22Dobrý zanechá svým vnukům dědictví, majetek hříšníků je uchováván pro spravedlivé.
23Chudému i úhor vydá dostatek pokrmu, bezprávím se však mnoho zmaří.
24Prut nepoužívá ten, komu je jeho syn lhostejný, kdo ho má rád, zavčas ho i trestá.
25Spravedlivý má vždy pokrm k nasycení, kdežto břicho ničemů má nedostatek.