Numbers 16
1 1-3 V lévijské linii Kehatovců žil Jishárův syn Kórach, který začal Mojžíšovi a Áronovi závidět jejich postavení. Proto vyprovokoval ještě Elíabovy syny Dátana a Abírama a Peletova syna Óna a společně s dvěma sty padesáti vlivnými muži, které si Izraelci zvolili za své zástupce, se proti Mojžíšovi a Áronovi vzbouřili. Přišli za nimi jako jeden muž a uhodili na ně: "Zacházíte příliš daleko! Hospodin provází a posvěcuje celý izraelský národ, takže není důvod, abyste se nad nás povyšovali."
2 ***
3 ***
4 Sotva to Mojžíš uslyšel, zoufale se vrhl tváří k zemi a modlil se.
5 Vzápětí se obrátil ke Kórachovi a jeho kumpánům a řekl: "Ráno Hospodin rozhodne, kdo je svatý a smí tedy jako vyvolený přicházet do jeho přítomnosti v roli kněze.
6 6-7 Proto si ty, Kórachu, i všichni tvoji spojenci přineste zítra kadidelnice a v Hospodinově přítomnosti v nich zapálíte oheň a vonné kadidlo. Hospodin pak sám ukáže, kdo je v jeho očích svatý. Ne já, ale vy, Léviovci, jste zašli příliš daleko!"
7 ***
8 Potom Mojžíš znovu oslovil Kóracha a řekl:
9 "Cožpak vám, Léviovci, nestačí, že vás Bůh oddělil od zbytku izraelského národa a dovolil vám pracovat pro svou svatyni a sloužit při obřadech celému národu?
10 Dovolil vám i ostatním Léviovcům přicházet do jeho blízkosti, ale vám to už nestačí a chcete se zmocnit také úřadu kněží.
11 Všichni, jak tady stojíte, jste se ve skutečnosti vzbouřili proti Hospodinu. Vždyť kdo je Áron, že si na něj stěžujete?"
12 Nato si Mojžíš nechal předvolat Elíabovy syny Dátana a Abírama, ale ti k němu odmítli přijít a vzkázali:
13 "To ti nestačí, že jsi nás vylákal ze země, kde byla hojnost jídla a pití, abys nás nechal zahynout na poušti? Teď nám chceš ke všemu ještě rozkazovat?
14 Co tvoje řeči, že nás zavedeš do úrodné a bohaté země a dáš nám trvale do vlastnictví její pole a vinice? Chceš nás snad dál oslepovat planými sliby? Nevíme, proč bychom za tebou chodili."
15 Mojžíše jejich odpověď nesmírně rozlítila, a proto zvolal k Hospodinu: "Pohleď, jak se mnou jednají, ačkoliv jsem nikdy jim nevzal ani obyčejného osla a nikomu z nich jsem neublížil. nepřijímej od nich žádné obětní dary."
16 Potom se Mojžíš opět obrátil ke Kórachovi a připomněl mu: "Zítra se ty i tvoji přívrženci dostavíte společně s Áronem k Hospodinově svatyni.
17 Každý z tvých dvou set padesáti následovníků včetně tebe a Árona ať si vezme svou kadidelnici s vonným kadidlem a přinese ji do Hospodinovy přítomnosti."
18 Na druhý den si tedy všichni vzbouřenci ale také Mojžíš s Áronem přinesli své kadidelnice, zapálili v nich vonné kadidlo a postavili se ke vchodu do Hospodinovy svatyně. Kórach však mezitím poštval proti Mojžíšovi a Áronovi také všechny ostatní Izraelce, kteří se nyní se společně postavili proti nim.
19 Jakmile se shromáždili ke vchodu do Hospodinovy svatyně, Hospodin dal všem najevo svou přítomnost.
20 Oslovil Mojžíše a Árona a přikázal jim:
21 "Odstupte od tohoto shromáždění, ať s nimi mohu na místě a jednou pro vždy skoncovat."
22 Sotva to však Mojžíš s Áronem uslyšeli, padli tváří k zemi a zvolali: "Ach, Bože, Panovníku celého lidstva, cožpak chceš za provinění jednoho muže ve svém rozhořčení potrestat celý národ?"
23 Nato Hospodin Mojžíšovi odvětil:
24 "Řekni tedy Izraelcům, aby se vzdálili od Kórachova, Dátanova a Abíramova stanu."
25 Mojžíš tedy neváhal a v doprovodu izraelských představitelů vykročil k Dátanovi a Abíramovi.
26 Když dorazil na místo, varoval ostatní Izraelce: "Vzdalte se od stanů těchto bezbožníků a nedotýkejte se ničeho, co jim patří, jinak budete za jejich provinění zatraceni společně s nimi."
27 Izraelci tedy uposlechli a stáhli se z okolí Kórachova, Dátanova a Abíramova stanu. Zůstali tam jen Dátan a Abíram se svými rodinami, kteří se na protest postavili přímo ke vchodu do svých stanů.
28 Tehdy Mojžíš zvolal: "Nyní poznáte, že nejsem žádný samozvaný vůdce, ale že vším, co dělám, mne pověřil Hospodin.
29 Pokud tito lidé budou žít dál a jednoho dne zemřou přirozenou smrtí jako všichni ostatní lidé, pak nejednám z Hospodinovy vůle.
30 Jestliže ale Hospodin vykoná něco, co ještě nikdy neudělal, a dovolí, aby se země rozestoupila a zaživa je pozřela a pohřbila i se vším, co jim patří, pochopíte, že tito muži opovrhují Hospodinem."
31 31-33 Sotva Mojžíš domluvil, půda se rozestoupila a Dátan s Abíramem i jejich rodiny a obydlí zmizeli v útrobách země jako v hrobě. S nimi se propadli také všichni Kórachovi stoupenci i s veškerým svým majetkem. Propastná hlubina se nad nimi zavřela, takže v celém národě po nich nezůstalo vůbec nic.
32 ***
33 ***
34 Jejich zoufalý křik zahnal všechny shromážděné Izraelce na útěk ve strachu před tím, aby je země také nepohltila.
35 Vzápětí vyšlehl z Hospodinovy přítomnosti oheň a zahubil všech dvě stě padesát mužů, kteří pálili u vchodu do svatyně kadidlo.
36 Když bylo po všem Hospodin řekl Mojžíšovi:
37 37-38 "Pověř Áronova syna Eleazara, ať z popela vynese všechny kadidelnice a spálené kadidlo rozpráší po okolí. Bezbožníci, kteří za svou opovážlivost zaplatili životem, přinesli tyto kadidelnice do mé přítomnosti a tím je posvětili. Proto z nich pro výstrahu ostatním Izraelcům necháš vykovat tenké pláty, kterými obložíš můj oltář."
38 ***
39 39-40 Kněz Eleazar tedy sesbíral všechny bronzové kadidelnice, které zůstaly po upálených vzbouřencích, a nechal z nich vykovat obložení na oltář, jak mu prostřednictvím Mojžíše přikázal Hospodin. To proto, aby si Izraelci pamatovali, že kromě Áronových potomků se nesmí nikoho opovážit pálit v Hospodinově přítomnosti kadidlo, jinak skončí jako Kórach a jeho stoupenci.
40 ***
41 Již na druhý den se ale všichni Izraelci opět postavili proti Mojžíšovi a Áronovi a obvinili je, že nesou vinu, za smrt mnoha lidí z Hospodinova národa.
42 Když se však proti Mojžíšovi a Áronovi shromáždili k Hospodinově svatyni, Hospodin ji zahalil oblakem své přítomnosti.
43 43-44 Mojžíš s Áronem ihned přistoupili ke svatyni a Hospodin jim řekl:
44 ***
45 "Odstupte od zbytku tohoto národa, ať s nimi mohu na místě a jednou pro vždy skoncovat." Když Hospodin domluvil, oba muži padli tváří k zemi a
46 Mojžíš řekl Áronovi: "Rychle si vezmi kadidelnici a ohněm z oltáře v ní zapal vonné kadidlo. Jdi mezi lid a vykonej za celý národ smírčí obřad, protože Hospodin plane rozhořčením a Izraelci už začínají umírat."
47 Áron udělal, co mu Mojžíš řekl a vběhl s kadidelnicí mezi Izraelce, kteří již začali hynout jako při morové ráně.
48 Postavil se mezi mrtvé a živé, zapálil kadidlo, a jakmile za Izraelce vykonal smírčí obřad, smrtonosná zkáza se zastavila.
49 Kromě obětí Kórachovy vzpoury však při této pohromě zahynulo dalších čtrnáct tisíc sedm set lidí.
50 Jakmile smrtelné nebezpečí pominulo, Áron se vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do svatyně.