1Prokleti budou všichni, kdo v bezesných nocích na loži strojí své úkladné plány. Za časného jitra pak jdou a sami své intriky vykonají.
2Prahnou po polích a domech a klidně si berou, co chtějí. Kohokoliv bez ostychu připraví o majetek a vezmou mu i střechu nad hlavou.
3Hospodin však takovým lidem praví: "Chystám pro vás spravedlivý trest, jemuž nikdo neunikne. Skoncuji s vaší nadutostí a pýchou a dám vám poznat, co je to bída.
4V ten den se stanete terčem posměchu a lidé si váš osud budou připomínat písní: "Všechno je pryč, naše bohatství vzalo za své. Zemi, jež nám patřila, předal Hospodin do rukou protivníků."
5Nikdo z mého lidu, vám již nikdy žádné území nepřidělí."
6Vaši proroci," píše dále Micheáš, "mi říkají, abych raději mlčel. Prý se mé hrozby nikdy nevyplní.
7Mám vám snad, Izraelci, tajit, že Hospodin proti vám plane rozhořčením? Myslíte, že toho není schopen? Vždy jedině ten, kdo je spravedlivý, se mých slov obávat nemusí.
8Nechováte se snad jako nepřátelé? Lidé se vracejí z boje, a cítí se doma v bezpečí. A vy? Dokážete je okrást i o šat, který mají právě na těle.
9Vyháníte ženy Hospodinova lidu z jejich útulných domovů a okrádáte jejich děti o dary, které pro ně on sám připravil.
10Sbalte se a odejděte, protože tady již nikdy klid nenajdete. Vaše nepravosti proměnily toto místo v prokletou zemi, odsouzenou k zániku.
11Vždyť jste ochotni považovat za proroky jen podvodníky a lháře, kteří vám předpoví hojnost vína a piva!
12"Ale vás, Izraelci, kteří jste mi zůstali věrní," praví Hospodin, "opět shromáždím k sobě jako ovce do ohrady, jako stádo na jeho pastvu. Zemi opět zaplní můj lid.
13Do jejich čela se postaví vůdce, který jim ukáže cestu. Budou ho následovat a prolomí brány, jež jsou jim vězením. Králem, který je povede, bude sám Bůh.""