Joshua 13
1 Protože se Izraelci časem opět odvrátili od Hospodina, vydal je na dlouhých čtyřicet let pod nadvládu Pelištejců.
2 V té době žil v Soreji muž z Danova kmene jménem Manóach, jehož žena byla neplodná.
3 Jednoho dne se však té ženě ukázal Hospodinův posel a řekl jí: "Ačkoliv jsi nikdy nemohla mít děti, otěhotníš a porodíš syna.
4 Chci ale po tobě, abys nepila víno ani alkohol a nejedla žádný nečistý pokrm.
5 Svému synu pak nebudeš nikdy stříhat vlasy, protože bude od svého narození zasvěcen Bohu, který jeho prostřenictvím začne vysvobozovat Izraelce od Pelištejců."
6 Žena se svěřila se vším svému muži: "Zjevil se mi muž, který asi byl posel od Hospodina, neboť vypadal velmi zvláštně. Ani jsem se ho nezeptala, odkud přišel, a on sám mi své jméno nepověděl.
7 Řekl mi, že otěhotním a porodím syna. Také mi zakázal pít víno, alkohol a jíst cokoliv nečistého, protože můj syn má být od narození až do své smrti zasvěcen Bohu."
8 Když to její muž Manóach vyslechl, prosil Hospodina: "Panovníku, pošli k nám prosím znovu svého posla, aby nás poučil, co si máme s chlapcem, který se má narodit počít."
9 9-10 Bůh Manóachovu prosbu vyslyšel a Boží posel se opět jeho ženě ukázal. Právě seděla sama na poli, avšak sotva ho spatřila, běžela rychle pro svého muže a oznámila mu: "Ukázal se mi znovu ten muž, který mi před časem oznámil, že otěhotním."
10 ***
11 Manóach spěchal za ní, a když přišli zpět na to pole, přímo se toho muže otázal: "Jsi skutečně ten muž, který nedávno mluvil k mé ženě?" "Ano," odpověděl mu, "jsem."
12 Manóach tedy pokračoval: "Pověz nám prosím, jak se máme starat o našeho chlapce, až se vyplní tvá předpověď a on se narodí?"
13 13-14 Hospodinův posel mu odpověděl: "Dbej na to, aby tvá žena svědomitě plnila všechno tak, jak jsem jí přikázal. Nesmí ochutnat nic, co pochází z vinné révy, pít žádný alkohol ani jíst cokoliv nečistého."
14 ***
15 Manóach poté Hospodinovu poslu navrhl: "Zůstaň, prosím, ještě zde a neodcházej, dokud nezabiji mladé kůzle a nepřipravím pro tebe pokrm."
16 Ale Hospodinův posel Manóachovi odpověděl: "Dobrá, zdržím se ještě chvíli, ale jíst nebudu. Chceš-li však něco přinést, připrav z toho kůzlete zápalnou oběť Hospodinu." (Manóach totiž stále ještě netušil, že hovoří s poslem od Hospodina.)
17 "Jak se vlastně jmenuješ?" zeptal se potom Manóach Hospodinova posla. "Věříme tomu, že se tvá předpověď vyplní, chlapec se jistě narodí, a my si tě vážíme."
18 Hospodinův posel mu však odvětil: "Proč chceš znát moje jméno? Je příliš zvláštní na to, abys mu porozuměl."
19 Manóach tedy vzal kůzle i obilí a obojí obětoval na skále Hospodinu. To, co se přitom odehrálo před jeho očima i očima jeho ženy, je oba velmi udivilo.
20 Zatímco se dívali na plameny, které vystupovaly k nebi z oltáře, spatřili, jak v ohni vystoupil vzhůru i Hospodinův posel. Když to uviděli, Manóach i jeho žena padli tváří k zemi.
21 Když muž zmizel a už se neukázal, Manóach konečně pochopil, že to byl Hospodinův posel.
22 "Tak a teď je s námi konec, a oba dva zemřeme," řekl své ženě, "neboť jsme viděli samotného Boha!"
23 Jeho žena mu však odpověděla: "Kdyby nás chtěl Hospodin usmrtit, myslím, že by od nás nepřijal zápalné oběti, neukázal by nám všechny ty zázraky a nikdy by nám neoznámil všechny ty podivuhodné zprávy."
24 Manóachova žena skutečně porodila syna a dali mu jméno Samson. Chlapec zdárně rostl a Hospodin mu žehnal.
25 Kdykoliv však Samson přišel do Danovského tábora mezi Soreou a Eštaólem, Hospodinův duch jej nenechával klidným a podněcoval jej.