Job 35
1 1-3 Myslíš, že je v pořádku tvrdit 'Moje spravedlnost převyšuje Boží. Nezhřešil jsem, ale před Bohem na tom nejsem o nic líp, než kdybych byl hřešil?'
2 ***
3 ***
4 Něco ti povím, a tady přátelům také.
5 5-6 Podívej se na oblohu. Když se dopustíš hříchu, otřese to snad nebem a srazí Boha z trůnu? I když budeš hřešit znovu a znovu, čeho tím dosáhneš?
6 ***
7 Když naopak budeš dobrý, prokazuješ mu tím snad nějakou laskavost?
8 Tvé hříchy nanejvýš ublíží jinému člověku, nebo mu naopak prospěješ dobrým skutkem.
9 Když se někomu děje křivda, protestuje a volá o pomoc, hledá někoho, kdo by se ho zastal. Takový by neměl o Bohu pochybovat.
10 10-11 Ale hledat pomoc u svého Stvořitele, to nikoho nenapadne. A přece je to on, kdo dává zpěv i v noci, komu vděčíme za to, že jsme o něco chytřejší než čtvernožci a ptáci.
11 ***
12 Lidé volají o pomoc, ale Bůh jim neodpoví pro jejich pýchu a zpupnost.
13 To však neznamená, že Bůh je hluchý.
14 14-15 A už vůbec omyl je myslet si, že je slepý, že nevidí, co se děje. To ti nedává právo neohlížet se na něj a říkat, že si stejně dělá, co uzná za vhodné. Spravedlnost nakonec dostane průchod, jen počkej! Děláš povyk jen proto, že nezakročí okamžitě?
15 ***
16 Jóbe, jsi úplně vedle a mluvíš zcesty!