Isaiah 33
1 Běda všem, kdo ničí ostatní, aniž by jim kdokoliv ubližoval. Běda těm, kdo zrazují, přestože je nikdo nezradil. Až dovršíte své dílo zkázy, zkáza se vrátí na vaši hlavu. Nebudete zrazovat, ale jiní zradí vás.
2 Ach, Hospodine, slituj se nad námi, toužíme být s tebou. Dávej nám každý den svou sílu a ve zlých časech nám buď oporou.
3 Burácení tvého hlasu zahání nepřátele na útěk, když se proti nim postavíš, jejich národy se rozpadají.
4 Přijdete o svou kořist, nepřátelé, jako kdyby ji sežraly kobylky, lidé se na ni vrhnou jako hejna nenasytných sarančat.
5 Chvalte Hospodina, vždyť přebývá na nebesích; nastolí v Jeruzalémě právo a spravedlnost.
6 Stane se pevným základem, bohatým zdrojem záchrany, moudrosti a poznání. Klíčem k této pokladnici je zbožnost a úcta k Hospodinu.
7 Podívejte se, jak odvážní jeruzalémští muži hlasitě naříkají na ulicích a vyslanci s poselstvím míru hořce pláčí.
8 Nikde není ani jediný pocestný a cesty zejí prázdnotou. Smlouva se nedodržuje a jednou dané slovo přestává platit, jakoby člověk už neměl žádnou cenu.
9 Izrael truchlí a žalem chřadne a také na Libanón dolehla zkáza. Úrodná šáronská rovina se proměnila v poušť a bášanská krajina i pohoří Karmel jsou vypleněny.
10 Nyní však zakročím já, říká Hospodin, a to, co udělám, mě vyvýší a proslaví.
11 Skutky Asyřanů se obrátí proti nim a zničí je jako oheň stravuje plevy či suchou slámu.
12 Národy budou vřít jako hašené vápno a vznítí se jako vykácené trní.
13 Ať jste blízko či daleko, slyšte, co jsem učinil a uznejte mou sílu!
14 Hříšníci na Sijónu i všichni bezbožní se chvějí strachy. Kdo snese Hospodinovu přítomnost, která je jako spalující oheň?
15 Jedině ten, kdo jedná spravedlivě a mluví pravdu, kdo nenávidí vydírání a dává ruce pryč od úplatků, ten, kdo nenaslouchá plánům ničemníků a se zlem nechce mít nic společného,
16 pouze takový člověk obstojí a nalezne své útočiště v Bohu jako ve skalní pevnosti. Vždy bude mít co jíst a nikdy nepocítí žízeň.
17 Tehdy tvoje oči spatří krále v celé jeho kráse a uzří zemi, která sahá do daleka.
18 V myšlenkách se vrátíš ke svým starým obavám a zeptáš se: Kde je konec veliteli nepřátel? Jak skončil ten, kdo nás okrádal? Kde je ten, který stál v čele protivníků?
19 Již nikdy tyto opovážlivce nespatříš, národy, které mluví zvláštním a nesrozumitelným jazykem.
20 Když pohlédneš na Jeruzalém, město své radosti, tvé oči spatří poklidná obydlí, která již nikdo nikdy nezničí. Budou jako stan, jehož kolíky zůstanou navždy v zemi a jehož lana se nikdy nepřetrhnou.
21 Tam nám bude vládnout náš Hospodin. Jeruzalém bude jako oáza obklopená širokou řekou, kterou nepřepluje žádná veslice ani koráb nepřátel.
22 Vždyť Hospodin bude naším soudcem, zákonodárcem a králem, bude to právě on sám, kdo nás vysvobodí.
23 Nepřátelé jsou jako lodě se svěšenými plachtami, jejichž stěžně se nebezpečně klátí. Jejich kořist připadne Božímu lidu a odnesou ji dokonce i chromí.
24 Žádného z obyvatel Jeruzaléma již nesklátí nemoc a jejich provinění nebude nikdy připomínáno.