1Tehdy Hospodin ztrestá velikým a hrozným mečem své moci livjátana, úskočného a mrštného hada. Zabije ho a zbaví tak moře jeho prokletí.
2Až přijde ten den, budete o Izraeli zpívat jako o úrodné vinici,
3o kterou já sám, Hospodin, pečuji. Pravidelně ji zalévám a dnem i nocí ji střežím, aby jí nikdo neublížil.
4Již se na ni nehněvám, kdyby však začala plodit trní a bodláčí, tvrdě bych proti ní zasáhl a spálil ji.
5Proto ať u mě raději hledají útočiště a uzavřou se mnou pokoj a mír.
6Přijde doba, kdy se Izrael opět postaví na nohy, znovu rozkvete a celému světu přinese plody.
7Nebo jej snad Hospodin srazil a zničil jako jeho nepřátele a vrahy jeho lidu?
8Nikoliv! Aby se s Izraelci vypořádal, zavál je pouze do vyhnanství jako východní vítr.
9Udělal to, aby tak očistil nepravosti svého lidu a mohl odstranit příčiny jejich provinění: Rozdrtí všechny kameny oltářů falešných bohů na kusy je rozbije jako křídu a neponechá stát ani jeden jediný.
10Vylidní opevněné město a promění je v pustinu, kde nalezne svůj domov jen dobytek a bude spásat jeho zeleň.
11Jestliže výhonky uschnou, hodí se jenom na podpal. A právě takový je tento nechápavý národ. Proto se nad nimi jejich Stvořitel neslituje a neprokáže jim svou přízeň.
12Jednoho dne však Hospodin opět shromáždí svůj lid z celého území od řeky Eufratu až po Egypt a přivede odtud všechny Izraelce až do posledního.
13Dá znamení mocným hlasem polnice a všichni Izraelci, kteří hynuli v Asýrii a trpěli ve vyhnanství v Egyptě, přijdou a budou svého Hospodina oslavovat v chrámu na svaté hoře v Jeruzalémě.