Isaiah 10
1 Běda vám všem, kdo překrucujete zákon a vydáváte nespravedlivé předpisy,
2 abyste připravili chudé o jejich práva a všem utlačovaným odepřeli spravedlnost. Nestydíte se odírat ani vdovy a okrádáte dokonce i osiřelé děti.
3 Co ale uděláte, až přijde den účtování? Až přijde slibovaná pohroma? Koho pak poběžíte prosit o pomoc a kam ukryjete své bohatství?
4 Odvlečou vás jako zajatce nebo rovnou přijdete o život. Jiná možnost není. Ale ani potom se Hospodin neslituje a ve svém hněvu bude dále trestat. Hospodin dále řekl:
5 Můj hněv však postihne také Asýrii. Národ, který jsem si vyvolil jako nástroj svého soudu.
6 Nechávám její vojska plenit bezbožný národ a vysílám je proti všem, kdo si zaslouží můj trest. Chci, aby je vojáci oloupili a připravili o všechno, co mají, zbídačili je a srovnali jejich sídla se zemí.
7 Asyřané si však usmysleli něco jiného. V hlavě se jim zrodil jejich vlastní plán. Rozhodli se, že všechny národy zcela zničí a vyhladí.
8 Říkají si: Nejsou snad naši vojevůdci víc než králové?
9 Cožpak jsme už nedobyli Kalno, Karkemíš, Chamát, Arpád nebo Samaří a Damašek?
10 Když jsme tedy dokázali přemoci království, která měla daleko více bohů než Jeruzalém a Samaří, a dobýt Samaří nebyl žádný problém,
11 proč bychom si neporadili s Jeruzalémem a jeho bohy?
12 Jakmile se však Hospodin rukou asyrského vojska vypořádá s Izraelci a Jeruzalémem, obrátí se také proti samotné Asýrii, neboť srdce i mysl asyrského krále naplnila svéhlavá pýcha a povýšená opovážlivost.
13 Vždyť otevřeně prohlašuje: Všechna má vítězství potvrzují, že jsem nejmocnější a nejmoudřejší panovník na celém světě. Odstranil jsem hranice národů a vyplenil jejich bohatství. Jako nejmocnější ze všech panovníků jsem pokořil i jejich krále.
14 Sáhl jsem si pro poklady národů, jako lidé vybírají vejce z opuštěných hnízd. Vydrancoval jsem, co se dalo, a nikdo neměl šanci postavit se mi na odpor, ani nesebral odvahu, aby protestoval.
15 Avšak mají se snad sekera nebo pila povyšovat nad toho, kdo je používá? Bylo by to stejné, jako kdyby se hůl či palice začala ohánět po tom, kdo ji drží v ruce.
16 Asyřanům však přerostla jejich pýcha přes hlavu. Panovník Hospodin je proto nechá zaniknout a po jejich nadutosti a slávě zůstane jen spáleniště.
17 Vždyť Hospodin je lidstvu nejen světlem, ale i planoucím ohněm, který v jediném dnu dokonale spálí všechno zlo, nepravost a vinu.
18 Celá nádhera jejich země zcela zanikne, jako když člověka zachvátí smrtelná nemoc.
19 Z celého lesa obyvatel země zůstane jen hrstka, jen tolik, že by je spočítalo i malé dítě.
20 Teprve tehdy se zbytek těch, kdo z izraelského národa přežijí, přestane spoléhat na své zrádné spojence a konečně začne důvěřovat Hospodinu, Bohu Izraele.
21 Všichni, kdo z Izraele zůstali, se navrátí k mocnému Bohu.
22 Ale přestože je Izraelců jako písku na mořském břehu, vrátí se jich jen hrstka. Zdrcující, ale spravedlivý rozsudek, byl již vynesen
23 a Všemocný Hospodin své rozhodnutí platné pro celou zemi nepochybně vykoná.
24 Proto Panovník Hospodin říká: Obyvatelé Jeruzaléma, nebojte se Asyřanů, kteří vás nyní pobíjejí a ničí, jako to kdysi dělal Egypt.
25 Již brzy se nad vámi slituji, ale je stihne spravedlivý trest.
26 Všemocný Hospodin je zmrská bičem, jako kdysi uhodil na Midjánce na Havraní skále. Zavře nad nimi hladiny vod, jako nad Egypťany.
27 Bude to den, kdy vám konečně sejme z ramen břemeno jejich moci, kdy bez nejmenších obtíží zlomí jejich jho.
28 Asyřané nejprve vtrhli do Ajátu, prošli Migrónem a rozložili svůj tábor v Michmásu.
29 Potom překročili průsmyk a rozhodli se přes noc utábořit v Gebě. Rámu a Saulovu Gibeu zachvátil strach a jejich obyvatelé se dali na útěk.
30 Nebezpečí hrozí také Galímu a se zlou se potáže také Lajša a Anatót.
31 Své město opouštějí i obyvatelé Madmény a také lidé v Gebímu hledají, kam by se skryli.
32 Ještě dnes přitáhne asyrská armáda k Nóbu a bezprostředně začne ohrožovat Jeruzalém.
33 Pak se ale všichni dobře dívejte, neboť Panovník Hospodin se Asyřanům mocně postaví. Oklestí je a porazí jako přerostlý strom; nechá je z jejich výšin padnout až k zemi.
34 On sám, mocný Bůh, vykácí vlastní rukou jejich řady jako lesní houští a mohutné stromy Libanónu.