1Běda vám všem, kdo překrucujete zákon a vydáváte nespravedlivé předpisy,
2abyste připravili chudé o jejich práva a všem utlačovaným odepřeli spravedlnost. Nestydíte se odírat ani vdovy a okrádáte dokonce i osiřelé děti.
3Co ale uděláte, až přijde den účtování? Až přijde slibovaná pohroma? Koho pak poběžíte prosit o pomoc a kam ukryjete své bohatství?
4Odvlečou vás jako zajatce nebo rovnou přijdete o život. Jiná možnost není. Ale ani potom se Hospodin neslituje a ve svém hněvu bude dále trestat. Hospodin dále řekl:
5Můj hněv však postihne také Asýrii. Národ, který jsem si vyvolil jako nástroj svého soudu.
6Nechávám její vojska plenit bezbožný národ a vysílám je proti všem, kdo si zaslouží můj trest. Chci, aby je vojáci oloupili a připravili o všechno, co mají, zbídačili je a srovnali jejich sídla se zemí.
7Asyřané si však usmysleli něco jiného. V hlavě se jim zrodil jejich vlastní plán. Rozhodli se, že všechny národy zcela zničí a vyhladí.
8Říkají si: Nejsou snad naši vojevůdci víc než králové?
9Cožpak jsme už nedobyli Kalno, Karkemíš, Chamát, Arpád nebo Samaří a Damašek?
10Když jsme tedy dokázali přemoci království, která měla daleko více bohů než Jeruzalém a Samaří, a dobýt Samaří nebyl žádný problém,
11proč bychom si neporadili s Jeruzalémem a jeho bohy?
12Jakmile se však Hospodin rukou asyrského vojska vypořádá s Izraelci a Jeruzalémem, obrátí se také proti samotné Asýrii, neboť srdce i mysl asyrského krále naplnila svéhlavá pýcha a povýšená opovážlivost.
13Vždyť otevřeně prohlašuje: Všechna má vítězství potvrzují, že jsem nejmocnější a nejmoudřejší panovník na celém světě. Odstranil jsem hranice národů a vyplenil jejich bohatství. Jako nejmocnější ze všech panovníků jsem pokořil i jejich krále.
14Sáhl jsem si pro poklady národů, jako lidé vybírají vejce z opuštěných hnízd. Vydrancoval jsem, co se dalo, a nikdo neměl šanci postavit se mi na odpor, ani nesebral odvahu, aby protestoval.
15Avšak mají se snad sekera nebo pila povyšovat nad toho, kdo je používá? Bylo by to stejné, jako kdyby se hůl či palice začala ohánět po tom, kdo ji drží v ruce.
16Asyřanům však přerostla jejich pýcha přes hlavu. Panovník Hospodin je proto nechá zaniknout a po jejich nadutosti a slávě zůstane jen spáleniště.
17Vždyť Hospodin je lidstvu nejen světlem, ale i planoucím ohněm, který v jediném dnu dokonale spálí všechno zlo, nepravost a vinu.
18Celá nádhera jejich země zcela zanikne, jako když člověka zachvátí smrtelná nemoc.
19Z celého lesa obyvatel země zůstane jen hrstka, jen tolik, že by je spočítalo i malé dítě.
20Teprve tehdy se zbytek těch, kdo z izraelského národa přežijí, přestane spoléhat na své zrádné spojence a konečně začne důvěřovat Hospodinu, Bohu Izraele.
21Všichni, kdo z Izraele zůstali, se navrátí k mocnému Bohu.
22Ale přestože je Izraelců jako písku na mořském břehu, vrátí se jich jen hrstka. Zdrcující, ale spravedlivý rozsudek, byl již vynesen
23a Všemocný Hospodin své rozhodnutí platné pro celou zemi nepochybně vykoná.
24Proto Panovník Hospodin říká: Obyvatelé Jeruzaléma, nebojte se Asyřanů, kteří vás nyní pobíjejí a ničí, jako to kdysi dělal Egypt.
25Již brzy se nad vámi slituji, ale je stihne spravedlivý trest.
26Všemocný Hospodin je zmrská bičem, jako kdysi uhodil na Midjánce na Havraní skále. Zavře nad nimi hladiny vod, jako nad Egypťany.
27Bude to den, kdy vám konečně sejme z ramen břemeno jejich moci, kdy bez nejmenších obtíží zlomí jejich jho.
28Asyřané nejprve vtrhli do Ajátu, prošli Migrónem a rozložili svůj tábor v Michmásu.
29Potom překročili průsmyk a rozhodli se přes noc utábořit v Gebě. Rámu a Saulovu Gibeu zachvátil strach a jejich obyvatelé se dali na útěk.
30Nebezpečí hrozí také Galímu a se zlou se potáže také Lajša a Anatót.
31Své město opouštějí i obyvatelé Madmény a také lidé v Gebímu hledají, kam by se skryli.
32Ještě dnes přitáhne asyrská armáda k Nóbu a bezprostředně začne ohrožovat Jeruzalém.
33Pak se ale všichni dobře dívejte, neboť Panovník Hospodin se Asyřanům mocně postaví. Oklestí je a porazí jako přerostlý strom; nechá je z jejich výšin padnout až k zemi.
34On sám, mocný Bůh, vykácí vlastní rukou jejich řady jako lesní houští a mohutné stromy Libanónu.