1Přijde však čas, kdy se rozkvět a sláva Izraelců opět vrátí a oni se znovu stanou velkým a nespočetným národem, kterému se nic nevyrovná. Tenkrát už jim neřeknu: 'Nejste můj lid,' ale nazvu je svými dětmi, 'Syny živého Boha.'
2Potomci Judy i Izraele se opět sjednotí a zvolí si jediného vládce. Jak slavný bude ten den, kdy se společně navrátí z vyhnanství a budou opět žít ve své vlastní zemi.
3Nazvi tedy své bratry 'Mým lidem' a svým sestrám říkej 'Bohem milovaná'.
4Kárejte tedy Izrael - - obviňujte svou matku a přete se s ní, neboť se stala ženou jiného a já už nejsem jejím mužem. Řekněte jí, ať zanechá své nevěry a přestane své tělo nabízet jiným.
5Jinak všem odhalím její úplnou nahotu a vystavím ji neoděnou, jako byla v den svého narození. Vyženu ji na poušť a v nekonečné vyschlé pustině ji nechám zemřít žízní.
6Neušetřím však ani její potomky, kteří se zrodili z její neřesti.
7Neskrývala dokonce ani svou nevěru a hanebné okolnosti, za jakých je počala, a říkala: 'Půjdu si klidně za svými milenci a prodám se jim za jídlo, pití a za krásné šaty.'
8Přehradím však její cestu trním a bodláčím, postavím před ni zeď a ona už svou stezku nikdy nenajde.
9Bude se dál trmácet za svými milenci, ale nikdy je už nedostihne. Bude je hledat, ale nenajde je. Teprve potom řekne: 'Půjdu a vrátím se ke svému muži. Vždyť mi u něj bývalo mnohem lépe, než je mi teď.'
10Nyní totiž stále nechce pochopit, že jsem to vždy byl já, kdo jí dával obilí, víno i čerstvý olej. Neuvědomuje si, že jsem to byl já, kdo ji zahrnoval vším stříbrem a zlatem, které bez uzardění skládala na oltář svému falešnému bohu Baalovi.
11Proto si všechny své dary vezmu zpět. Nebude již sklízet dozrávající obilí ani neochutná zrající plody vinic. Svou vlnu a len, kterými jsem zakrýval její nahotu, z ní strhnu
12a před zraky všech jejích milenců veřejně odhalím její zkaženost. Nebude nikoho, kdo by mi v tom zabránil.
13Rázně ukončím její bezstarostné veselí. Zruším všechny ustanovené svátky, oslavy, obřady, slavnosti a soboty.
14zničím její vinice a zpustoším její sady, které hrdě prohlašuje za odměnu od svých milenců. Proměním je v divočinu, ve které se bude pást už jen divoká zvěř.
15Ztrestám ji za to, že pálí kadidlo baalům a zdobí se kvůli nim drahými šperky. Za to, že klidně chodí za svými milenci a na mě zapomněla, jako bych snad ani nebyl," prohlásil Hospodin.
16"Avšak právě proto ji znovu uvedu na poušť a budu se jí opět dvořit. Něžnými slůvky a láskou oslovím její srdce.
17Vrátím jí zpět její úrodné vinice a bránou naděje ji vyvedu z údolí trápení. Potom mi opět s radostí v hlase odpoví, jako tenkrát, když byla mladá. Jako v den, kdy jsem ji vyvedl z Egypta.
18Až přijde ten čas," řekl Hospodin, "opět mne nazveš svým mužem a nikoliv pouze svým vlastníkem a pánem.
19Dám ti Izraeli zapomenout na jména všech tvých falešných bohů a nikdo je už nikdy nebude připomínat.
20Obnovím rovněž vaše ztracené přátelství se zvěří a ptactvem a každým tvorem pod sluncem. Zničím všechny zbraně a ukončím všechny konflikty a války. Pak budeš konečně bezpečně a klidně spát.
21Na věky tě k sobě připoutám spravedlností a právem. Zahrnu tě svou láskou a slitováním
22a zasnoubím si tě věrností. Potom skutečně poznáš a pochopíš Hospodina.
23Toho dne," řekl Hospodin, "dám rozkaz nebi a ono pak hojností svého deště odpoví zemi.
24Země potom vydá bohatou úrodu obilí, vína i oleje a odpoví tak Jizreeli.
25Nechám jej s radostí vzkvétat a ty, jež jsem dříve zavrhl, zahrnu svou láskou. Národ, kterého jsem se zřekl, opět nazvu svým lidem a oni mě nazvou svým Bohem."