Hosea 11
1 Když byl Izrael ještě mladý jako chlapec, miloval jsem ho jako svého syna a vyvedl jsem ho z područí Egypta.
2 Kdykoli jsem Izraelce volal, oni se ode mě odvraceli, uctívali falešné bohy a obětovali jejich mrtvým sochám.
3 Přestože jsem Izraelce nosil v náručí a učil je prvním krůčkům, neuvědomují si to a nechápou, že jsem to byl já, kdo je uzdravoval.
4 Přitahoval jsem je k sobě poutem lásky. Nadlehčoval a pomáhal jsem jim nést jejich břemena. Skláněl jsem se až k nim, abych je nasytil.
5 Nyní však ke mně ztratili cestu, a proto se brzy dostanou pod nadvládu Asyrského krále. Nevrátí se sice do Egytpa, ale povede se jim stejně zle, jako když tam byli otroky.
6 Branami izraelských měst se prožene válka a všechny jejich pyšné a vzpurné žvanily zprovodí ze světa.
7 Můj lid se totiž rozhodl nevrátit se, a přestože jej volám zpátky, nevrací se.
8 Cožpak bych se tě Izraeli mohl jen tak vzdát. Jen tak tě vydat na pospas a nechat odejít? Mohu tě snad opustit jako Admu a naložit s tebou jako se Sebójímem. Mé vlastní srdce mi to nedovolí. Zažehla se ve mně hluboká lítost.
9 Proto potlačím svůj prudký hněv a Efrajimovce nezničím. Jsem přece Bůh a ne člověk. Jsem Svatý mezi vámi a nepřišel jsem, abych bořil a ničil.
10 Až zařvu na jejich nepřátele jako lev, Izraelci mne opět budou následovat. Jakmile se ozvu, přiběhnou ke mně ze všech stran.
11 Jako roztřesená ptáčata se vrátí z Egypta a přiletí z Asýrie jako holubice. Já sám Hospodin slibuji, že je přivedu zpět do jejich domovů.