11-2 Po těchto slovech se již Josef nemohl déle ovládnout, a proto poslal okamžitě všechny, kromě svých bratrů pryč. Jakmile zůstal se svými bratry o samotě, dal se jim poznat a rozplakal se tak hlasitě, že jeho nářek byl slyšet po celém paláci, a tak se o celé záležitosti dozvěděl i faraón.
2***
3"Já jsem skutečně váš bratr Josef," řekl jim potom. "Říkáte tedy, že můj otec ještě žije?" Avšak odpovědi se Josef nedočkal, neboť všichni jeho bratři zůstali překvapením a úlekem jako němí.
4Josef je proto vyzval, aby k němu přistoupili blíže a vyprávěl jim: "Opravdu jsem to já, váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta.
5Nevyčítejte si však nyní, co jste kdysi udělali, neboť to tak záměrně zařídil Bůh, aby mým prostřednictvím zachránil mnoho lidí od smrti hladem.
6Hladomor už sužuje zemi dva roky a ještě dalších pět let se na polích nic neurodí.
7Avšak Bůh mne sem poslal právě proto, aby zachoval vás a vaše potomky naživu až do doby velkého vysvobození.
8A tak jste to ve skutečnosti nebyli vy, kdo mne sem poslal, ale sám Bůh. To on mne učinil faraónovým poradcem a správcem celého Egypta.
9Vydejte se nyní bez otálení na zpáteční cestu a přineste našemu otci tento vzkaz: "Zdraví tě tvůj syn Josef, kterého Bůh ustanovil pánem celého Egypta. Proto neváhej a přijeď ihned za mnou.
10Budeš se všemi svými potomky, stády i veškerým svým majetkem sídlit v Gošenu, abychom si byli nablízku.
11Budu se tam o vás starat, neboť je před námi ještě pět let hladomoru. Nikdo z tvých blízkých nebude u mě trpět nouzí."
12Všichni včetně Benjamína vidíte na vlastní oči, že jsem to skutečně já a že nemluvím do větru.
13Povězte tedy otci, jakou mám zde v Egyptě vážnost a autoritu a vyprávějte mu o všem, co jste tady viděli. Na nic nečekejte a přiveďte ho sem."
14Když Josef domluvil padl svému bratru Benjamínovi kolem krku a oba se rozplakali.
15Potom se slzami v očích políbil rovněž všechny ostatní bratry a sklonil se k nim. Pak se všichni vzpamatovali a vrátila se jim řeč.
16Zvěst o příjezdu Josefových bratrů se rychle donesla až k faraónovi. Jakmile se to dozvěděl, spolu se svými služebníky se zaradoval
17a řekl Josefovi: "Řekni svým bratrům, ať si pospíší, osedlají svá zvířata a rychle jedou do kenaanské země.
18Tam ať vezmou svého otce a své rodiny a všichni ať se vrátí ke mně do Egypta. Dostane se jim tady toho nejlepšího, čím jen Egypt oplývá.
19Řekni jim, ať si z Egypta vezmou povozy, aby své ženy, malé děti a svého otce mohli přivézt.
20Vyřiď jim, ať se nestrachují o nic ze svého majetku, neboť jim bude patřit to nejlepší z egyptské země."
21Podle faraónova příkazu dal tedy Josef svým bratrům povozy a zásoby jídla na cestu a oni vykonali vše, co jim nařídil.
22Každému dal po jednom svátečním šatu, ale Benjamínovi jich dal pět a přidal mu k nim tři sta šekelů stříbra.
23Svému otci pak po bratrech poslal deset oslů s nákladem nejlepšího egyptského zboží, deset oslic s nákladem obilí a chleba a také stravu pro otce na cestu.
24Když takto své bratry vypravil, prosil je, aby mezi sebou nevyvolávali cestou žádné hádky. Teprve pak je vyslal na cestu.
2525-26 Bratři tedy odjeli a zakrátko dorazili do Kenaanu ke svému otci Jákobovi. Když mu radostně oznámili, že Josef je naživu a dokonce se stal vládcem Egypta, nechtěl tomu Jákob vůbec uvěřit,
26***
27a teprve když mu podrobně pověděli všechno, co je potkalo, a ukázali mu povozy, které pro něj Josef poslal, probudila se v něm opět naděje a radost ze života a zvolal:
28"To mi stačí! Teď vidím, že můj syn Josef skutečně žije! Pojďme tedy, ať ho před svou smrtí ještě uvidím."