Bible

1 Uplynuly dva roky a jednoho dne se faraónovi zdál podivný sen: 2 Stál ve snu u Nilu a najednou zpozoroval, že z řeky vystupuje na břeh sedm nápadně krásných vykrmených krav a popásá se na říční trávě. 3 Vzápětí však jeho pohled upoutalo dalších sedm krav. Tentokrát však nezvykle nevzhledných a vyhublých. 4 Vystoupily z Nilu a sežraly všechny ty krásné vypasené krávy, které byly na břehu. V tom okamžiku farao procitl ze spánku, 5 ovšem krátce nato opět usnul a zdál se mu další sen: Viděl, jak z jednoho stébla vyrůstá sedm krásných bohatých klasů, na které je radost pohledět. 6 6-7 Za nimi však vyrostlo sedm úplně suchých, větrem ošlehaných klasů bez jediného zrnka, které všech předchozích sedm krásných klasů do jediného pozřely. Tato scéna opět faraóna natolik znepokojila, že se znovu s hrůzou probudil. 7 *** 8 Když se celý rozrušený konečně dočkal rána, nechal si okamžitě svolat všechny egyptské věštce, vykladače snů a mudrce. Všem podrobně vylíčil, co se mu v noci zdálo, ale žádný z nich mu nebyl schopen k jeho zvláštním snům podat jakýkoliv výklad. 9 Neobvyklá situace však připomněla nejvyššímu číšníkovi jeho vlastní zážitek z vězení, a proto promluvil k faraónovi: "Dovol můj pane, abych ti připomněl svůj někdejší přestupek, který snad pomůže do tvé záležitosti vnést trochu světla. 10 Před nějakým časem jsi mne dal spolu s nejvyšším pekařem za náš přestupek uvrhnout do vazby v domě velitele tvé tělesné stráže. 11 Stejně jako nyní můj pán jsme i my tenkrát měli v noci zvláštní sen a nevěděli si s jeho výkladem rady. 12 Ve vězení však s námi byl jeden hebrejský mladík, otrok velitele tvé tělesné stráže, a když jsme mu své sny sdělili, oběma nám je pravdivě vyložil. 13 Jeho výklad se přesně shodoval se skutečností, která potom následovala. Mě můj pán vrátil hodnost nejvyššího číšníka, kdežto pekaře dal přesně podle předpovědi oběsit." 14 Farao tedy neváhal a dal si ihned Josefa zavolat. Okamžitě ho propustili z vězení, a když se upravil a převlékl, předstoupil před faraóna. 15 Farao si Josefa přeměřil pohledem a řekl: "Zdál se mi v noci zvláštní sen a nikdo mi není schopen říci, co vlastně znamenal. Doslechl jsem se, že tobě stačí, když si sen vyslechneš, a ihned dokážeš podat jeho výklad. Je to pravda?" 16 Josef však faraónovi odvětil: "Nikoliv já sám, ale jedině Bůh může dát faraónovi pravdivou odpověď." 17 Faraónovi se jeho odpověď zamlouvala a pověděl tedy Josefovi svůj sen: "Zdálo se mi, že stojím na břehu Nilu a 18 najednou jsem uviděl, jak z vody vystupuje na břeh sedm neobvykle statných a krásných krav. Klidně se popásali na říční trávě, 19 když vtom se z vody vynořilo dalších sedm krav, avšak tentokrát nápadně šeredných a podvyživených. Něco tak ohavného jsem ještě nikdy předtím neviděl. 20 Když všechny ty ošklivé krávy vylezly na břeh, přistoupily k těm sedmi vypaseným a všechny do jediné je sežraly. 21 Nejpodivnější na tom ale bylo to, že ačkoliv každá z těch ohavných krav pozřela tak obrovské sousto, všechny zůstaly stejně hubené a nevzhledné jako předtím. Vyděsilo mne to natolik, že jsem se tak polekal, až jsem se vzbudil. 22 Když jsem však opět usnul, zdál se mi další sen. Viděl jsem, jak z jednoho stébla vyrůstá sedm nádherných klasů plných dozrálého zrna. 23 Vzápětí však ze země vyrašilo dalších sedm klasů, které však byly úplně suché a prázdné. 24 Tyto prázdné klasy pak pohltily všechny ty krásné klasy, které vyrostly před nimi. Ráno jsem oba sny oznámil svým věštcům, ale nikdo z nich mi jejich výklad nepodal." 25 Jakmile Josef faraóna vyslechl, odpověděl mu: "Oba sny mají stejný význam. Bůh v nich faraónovi ukázal, co se má stát. 26 Sedm vykrmených krav stejně jako sedm plných klasů znamená sedm let. Symboly v obou snech mají stejný význam. 27 Rovněž sedm vyhublých krav i sedm prázdných klasů je sedm let. 28 Jak už jsem řekl, Bůh faraónovi touto cestou oznamuje, co jeho zemi čeká. 29 Nejprve přijde v celém Egyptě sedm let neobyčejné hojnosti. 30 Avšak po nich bude následovat sedm let takového hladu a bídy, že všechna předchozí hojnost bude v jejich stínu zcela zapomenuta. 31 Hladomor, který přijde, bude tak krutý, že ochromí celou zemi a vymaže veškeré vzpomínky na hojnost předcházejících let. 32 To, že Bůh předložil faraónovi stejnou skutečnost dvakrát, znamená, že jeho vůle je nezvratná a již brzy se naplní. 33 Nejmoudřejším řešením by bylo, kdyby farao vyhledal zkušeného a rozumného muže a učinil ho správcem Egypta. 34 34-35 Rovněž ať farao ustanoví několik dalších dohlížitelů, aby v průběhu sedmi let hojnosti shromažďovali do jeho městských skladů vždy pětinu z celé úrody Egypta a pečlivě všechny zásoby střežili. 35 *** 36 Tyto zásoby pak v průběhu sedmi let neúrody zajistí dostatečnou obživu pro všechny obyvatele Egypta a odvrátí nebezpečí katastrofálních následků hladomoru. 37 37-38 Farao i všichni jeho služebníci byli Josefovým výkladem i návrhem nadšeni, a farao proto přede všemi prohlásil: "Myslím, že bychom jen těžko hledali muže, v němž je duch Boží tak, jako v Josefovi." 38 *** 39 Obrátil se pak k němu a řekl: "Jsi to právě ty, komu Bůh odhalil význam toho, co se má stát, a proto pochybuji, že se najde kdokoliv zkušenější a moudřejší než jsi ty sám. 40 Ustanovuji tě proto správcem Egypta a svěřuji ti autoritu nade všemi obyvateli Egypta. Hned po mně budeš nejvýše postaveným člověkem v celé zemi." 41 41-42 Na důkaz toho, že Josef je ustanoven správcem Egypta pak farao Josefovi navlékl na ruku svůj vlastní prsten, oblékl ho do nádherných šatů a na krk mu zavěsil zlatý řetěz. 42 *** 43 Dal mu k dispozici rovněž vůz, který vždy sloužil jen faraónovu zástupci, a nařídil, aby kdykoliv v něm bude Josef projíždět, padali před ním lidé na kolena. 44 Ze své pozice nejvyššího panovníka udělil pak farao Josefovi jako správci Egypta výhradní právo řídit veškeré dění v celé zemi a dal mu nové jméno Safenat Paneach (což v egyptštině znamená Zachránce světa). 45 Nakonec ještě Josefovi přivedl za manželku Asenatu, dceru ónského kněze Potífery. 46 Tak se tedy už ve svých třiceti letech stal Josef zástupcem faraóna, nejvyššího panovníka Egypta a jeho pověst a vážnost se brzy rozšířily po celé zemi. Krátce nato Josef odešel z faraónova paláce a cestoval po celém Egyptě. 47 Celá země skutečně po sedm let přinášela více než hojnou úrodu, takže všeho byl nadbytek. 48 Josef tedy za pomoci dohlížitelů celých sedm let shromažďoval do každého města úrodu z jeho okolních polí a zásoby ukládal do střežených sýpek. 49 Nashromáždili postupně takové množství obilí, že už je nebyli schopni ani spo-čítat. 50 Ještě než přišel první rok hladomoru, porodila Josefovi jeho manželka Asenat dva syny. 51 Když se Josefovi narodil první syn, radostně prohlásil: "Bůh mi dal zapomenout na všechna má strádání a na příkoří, která jsem utrpěl od svých vlastních bratří. Svému staršímu synovi dal proto jméno Manases (to znamená Dal mi zapomenout). 52 Při narození svého druhého syna pak Josef řekl: "Bůh mne v zemi mého otroctví učinil plodným," a proto dal svému mladšímu synu jméno Efrajim (to je Dal mi plodnost). 53 53-54 Nicméně přesně tak, jak Josef předpověděl, sedm let hojnosti v Egyptě uplynulo a nastalo sedm let krutého hladu. Všechny okolní země, které tato vlna hladomoru rovněž zasáhla, těžce pocítily jeho následky. Avšak v Egyptě bylo díky Josefovi potravy dostatek. 54 *** 55 Když však postupně začali lidem docházet vlastní zásoby potravin a začali se obracet k faraónovi o pomoc, poslal je za Josefem a nařídil jim, aby ho poslechli ve všem, co jim přikáže. 56 Když se hlad neodbytně usadil ve všech koutech země, otevřel Josef faraónovy sýpky a začal Egypťanům prodávat zásoby obilí. 57 Hlad mezitím zasáhl celý Egypt a mnohé okolní země. Hladovějící lidé ze všech postižených zemí postupně přicházeli do Egypta, aby u Josefa nakoupili obilí. Josef se v Egyptě setkává se svými bratry