Bible

1 Karavana Izmaelců, kterým Jákobovi synové prodali svého bratra Josefa, mezitím dorazila do Egypta a prodala ho jako otroka veliteli faraónovy tělesné stráže, dvořanu Potífarovi. 2 Hospodin však Josefa v jeho nelehké situaci neopustil, žehnal mu ve všem, co dělal, a provázel ho na každém kroku. 3 3-4 Potífar si toho brzy všiml, a Josefa si proto velmi oblíbil a důvěřoval mu. Ustanovil ho správcem svého domu a svěřil do jeho péče veškerý svůj majetek. 4 *** 5 Díky Hospodinovu požehnání od té chvíle pod Josefovýma rukama vzkvétalo všechno, na co jen sáhl. Pole přinášela bohatou úrodu a Potífarův majetek se utěšeně rozrůstal. 6 Potífar ponechal tedy veškeré své jmění a zodpovědnost i nadále Josefovi a sám se nestaral o víc, než o svou porci na talíři. Kromě majetku však vzkvétal i sám Josef a na jeho krásnou mužnou postavu bylo radost pohledět. 7 Není proto divu, že se brzy zalíbil Potífarově ženě, a ta mu začala předkládat milostné návrhy. Avšak když jej vyzvala, aby se s ní pomiloval, 8 Josef ji rázně odmítl se slovy: "Můj pán mi svěřil plnou důvěru ve všem, co podnikám s jeho vlastnictvím. 9 V jeho domě rozhoduji naprosto o všem a kromě tebe, své manželky, si neponechal nic o čem byl nerozhodoval. Ty i nadále zůstáváš jeho právoplatnou ženou a já se v žádném případě nehodlám dopustit takové hanebnosti a porušit tak Boží ustanovení." 10 Přestože Potífarova žena sváděla Josefa den za dnem, jeho odpověď zůstávala stále stejná a ani o krok jí neustoupil. 11 Jednoho dne, když Josef vykonával svou obvyklou domácí práci, se stalo, že všichni ostatní někam odešli a on zůstal s Potífarovou ženou v domě zcela sám. 12 Ona toho pochopitelně ihned využila, chytila Josefa za oděv a opět na něj naléhala, aby se s ní miloval. Když si však Josef uvědomil vážnost situace a viděl odhodlání Potífarovy ženy, neváhal, vyklouzl ze šatů a vyběhl ven z domu. 13 Potífarova žena, které po něm zůstaly v rukou jen šaty, se však nechtěla se svým pokořením smířit a rozhodla se, že se Josefovi pomstí. 14 Vzala jeho oděv a hysterickým křikem k sobě přivolala ostatní služebnictvo. Když se kolem ní všichni seběhli, začala jim živě líčit: "Ten hebrejský přivandrovalec, kterého můj manžel laskavě přijal do svého domu, se na mne vrhl a chtěl mne znásilnit! Já jsem však ihned začala křičet a volat o pomoc. 15 On se toho zalekl, nechal tady svůj oděv a vzal nohy na ramena." 16 16-17 Když si svou lží zajistila dostatek svědků, schovala Josefův oděv, a sotva se navečer vrátil domů její manžel stejnou historku barvitě vylíčila i jemu: "Tvůj hebrejský otrok, na němž tak lpíš, se ti dnes za tvou laskavost pěkně odvděčil. Když zjistil, že jsem v domě úplně sama, pokusil se mne znásilnit! 17 *** 18 Já jsem však začala volat o pomoc a můj křik ho vylekal a zahnal na útěk. Dokonce tu nechal i svůj oděv. Vskutku pěkného ptáčka sis nasadil do vlastního domu!" 19 19-20 Jakmile to její muž vyslechl, nesmírně se rozlítil. Dal okamžitě Josefa zatknout a vsadil ho do pevnosti mezi královské vězně. 20 *** 21 Avšak ani zde Hospodin Josefa neopustil a z lásky k němu brzy Josefovi získal přízeň velitele pevnosti. 22 Ten mu nejprve svěřil na starost všechny ostatní vězně v pevnosti a nakonec i správu celého vězení se vším, co k tomu náleželo. 23 Sám se pak o nic nestaral, protože všemu, co Josef dělal, dopřával Hospodin zdaru a všechno bylo neustále v nejlepším pořádku.