Genesis 33
1 Jakmile Jákob dorazil k ostatním a rozhlédl se, uviděl v dálce přicházet Ezaua a s ním čtyři sta ozbrojených mužů. Rychle tedy rozdělil všechny své děti k jejich matkám a seřadil je za sebou.
2 Vpředu nechal jít obě otrokyně i s jejich potomky, za ně postavil Leu a její děti a na konec, až úplně dozadu, zařadil Ráchel s Josefem.
3 Sám se pak postavil do jejich čela a pomalu vykročil svému bratru vstříc. Než k němu došel, cestou se před ním sedmkrát poklonil.
4 Sotva se k sobě navzájem přiblížili, vyběhl Ezau Jákobovi naproti, objal ho a vroucně ho políbil. Jejich opětovné vzájemné setkání oba velmi dojalo a jeden druhému v objetí se rozplakali.
5 Když si po chvíli setřeli slzy dojetí, Ezau se rozhlédl po Jákobově rodině a zeptal se: "Koho to vedeš s sebou, bratře?" "Všechny děti, které tady vidíš," odpověděl Jákob, "jsou potomci, které mi z lásky daroval Bůh."
6 Jeho slova byla pro jeho ženy výzvou a všechny se postupně přišly jeho bratrovi poklonit a představit. Nejdříve obě otrokyně,
7 za nimi Lea a nakonec i Ráchel s Josefem.
8 Nato se Ezau Jákoba zeptal: "Co vlastně měla znamenat všechna ta stáda, která jsi poslal před sebou?" "Vyčlenil jsem je pro tebe, abych si tě usmířil a získal tvou přízeň, bratře," odpověděl Jákob.
9 Avšak Ezau jeho laskavost odmítl a řekl: "Co tě to napadá, bratře, vždyť já mám všeho dost a nic mi neschází. Jen si pěkně všechna zvířata ponechej."
10 Jákob se však nedal odbýt a naléhal na Ezaua: "Přijmi prosím ode mne tento dar na důkaz toho, že mi skutečně odpouštíš. Smím teď opět vidět tvou tvář a to je jako bych viděl tolik laskavou tvář Boží.
11 Vezmi si prosím ode mne můj dar, neboť Hospodin mi štědře požehnal a mám teď všeho dostatek." Jákob Ezaua přemlouval tak dlouho, až nakonec jeho dary přijal.
12 Potom Ezau Jákobovi navrhl, aby se spolu vydali na cestu domů,
13 ale Jákob se Ezauovi omluvil: "Jak sám vidíš, mám s sebou malé děti a březí dobytek. Půjdeme-li společně, bude to pro dobytek příliš náročné a rychlé a všechny březí kusy uhynou.
14 Běž proto napřed a já půjdu s dětmi a dobytkem jen tak rychle, jak to zvládnou. Setkáme se pak až v Seíru."
15 Ezau s Jákobem souhlasil a nabídl mu, že s ním ponechá několik lidí, aby mu cestou pomáhali. Jákob však poděkoval a jeho laskavou nabídku odmítl se slovy: "Děkuji ti bratře, ale není třeba. Všechno hravě zvládnu sám. Stačí mi, když teď vím, že jsem opět získal tvou přízeň." Pak se tedy rozloučili a pokračovali dál každý sám.
16 Ezau se vrátil do Seíru a
17 Jákob se vydal směrem k Sukótu, kde se utábořil a postavil přístřešky pro dobytek. (Proto se také to místo nazývá Sukót, to znamená přístřešky.)
18 Odsud se pak přesunul k městu Šekemu v kenaanské zemi a
19 na části pole, které za sto kusů stříbra koupil od rodiny Šekemova otce Chámora, se utábořil.
20 Na tom místě pak postavil oltář a dal mu jméno - Él je Izraelův Bůh.