1Jakmile Jákob dorazil k ostatním a rozhlédl se, uviděl v dálce přicházet Ezaua a s ním čtyři sta ozbrojených mužů. Rychle tedy rozdělil všechny své děti k jejich matkám a seřadil je za sebou.
2Vpředu nechal jít obě otrokyně i s jejich potomky, za ně postavil Leu a její děti a na konec, až úplně dozadu, zařadil Ráchel s Josefem.
3Sám se pak postavil do jejich čela a pomalu vykročil svému bratru vstříc. Než k němu došel, cestou se před ním sedmkrát poklonil.
4Sotva se k sobě navzájem přiblížili, vyběhl Ezau Jákobovi naproti, objal ho a vroucně ho políbil. Jejich opětovné vzájemné setkání oba velmi dojalo a jeden druhému v objetí se rozplakali.
5Když si po chvíli setřeli slzy dojetí, Ezau se rozhlédl po Jákobově rodině a zeptal se: "Koho to vedeš s sebou, bratře?" "Všechny děti, které tady vidíš," odpověděl Jákob, "jsou potomci, které mi z lásky daroval Bůh."
6Jeho slova byla pro jeho ženy výzvou a všechny se postupně přišly jeho bratrovi poklonit a představit. Nejdříve obě otrokyně,
7za nimi Lea a nakonec i Ráchel s Josefem.
8Nato se Ezau Jákoba zeptal: "Co vlastně měla znamenat všechna ta stáda, která jsi poslal před sebou?" "Vyčlenil jsem je pro tebe, abych si tě usmířil a získal tvou přízeň, bratře," odpověděl Jákob.
9Avšak Ezau jeho laskavost odmítl a řekl: "Co tě to napadá, bratře, vždyť já mám všeho dost a nic mi neschází. Jen si pěkně všechna zvířata ponechej."
10Jákob se však nedal odbýt a naléhal na Ezaua: "Přijmi prosím ode mne tento dar na důkaz toho, že mi skutečně odpouštíš. Smím teď opět vidět tvou tvář a to je jako bych viděl tolik laskavou tvář Boží.
11Vezmi si prosím ode mne můj dar, neboť Hospodin mi štědře požehnal a mám teď všeho dostatek." Jákob Ezaua přemlouval tak dlouho, až nakonec jeho dary přijal.
12Potom Ezau Jákobovi navrhl, aby se spolu vydali na cestu domů,
13ale Jákob se Ezauovi omluvil: "Jak sám vidíš, mám s sebou malé děti a březí dobytek. Půjdeme-li společně, bude to pro dobytek příliš náročné a rychlé a všechny březí kusy uhynou.
14Běž proto napřed a já půjdu s dětmi a dobytkem jen tak rychle, jak to zvládnou. Setkáme se pak až v Seíru."
15Ezau s Jákobem souhlasil a nabídl mu, že s ním ponechá několik lidí, aby mu cestou pomáhali. Jákob však poděkoval a jeho laskavou nabídku odmítl se slovy: "Děkuji ti bratře, ale není třeba. Všechno hravě zvládnu sám. Stačí mi, když teď vím, že jsem opět získal tvou přízeň." Pak se tedy rozloučili a pokračovali dál každý sám.
16Ezau se vrátil do Seíru a
17Jákob se vydal směrem k Sukótu, kde se utábořil a postavil přístřešky pro dobytek. (Proto se také to místo nazývá Sukót, to znamená přístřešky.)
18Odsud se pak přesunul k městu Šekemu v kenaanské zemi a
19na části pole, které za sto kusů stříbra koupil od rodiny Šekemova otce Chámora, se utábořil.
20Na tom místě pak postavil oltář a dal mu jméno - Él je Izraelův Bůh.