1Jakmile se však toto stalo, přišli ke mně izraelští předáci a stěžovali si, že mnoho lidí, mezi nimi dokonce i někteří kněží a levité převzali ohavné zvyklosti okolního pohanského obyvatelstva, Kenaanců, Chetejců, Perizejců, Jebúzejců, Amónců, Moábců, Egypťanů a Emorejců.
2Ženili se s jejich dcerami a tak se Boží lid promísil s pohany a jeho vůdcové mu v tom byli příkladem.
3Když jsem to uslyšel, roztrhl jsem svůj oděv, rval jsem si vlasy i vousy a seděl jako omráčený.
44-5 Nebyl jsem sám, kdo bral vážně Boží slovo o takovém odpadlictví. I jiní přišli a souhlasili se mnou. A tak jsem tam seděl až do večerního obětování, když jsem se probral ze svého zděšení, klesl jsem na kolena před Bohem a zvedl ruce k Hospodinu.
5***
6Volal jsem: "Ó můj Bože, stydím se vzhlédnout k tobě, vždyť našich hříchů je nad hlavu a naše viny volají do nebe.
7Celá naše minulost je jeden velký hřích, proto naši králové a kněží hynuli pod pohanským mečem, upadali jsme do zajetí a přede všemi jsme bývali ponižováni stejně jako dnes.
8Nyní jsi nám dal krátké vydechnutí od potupného otroctví a dovolil jsi, abychom se znovu usadili na tvém svatém místě a rozzářily se naše oči, byť nás je jen hrstka.
9I když jsme byli otroky, dopřál jsi nám dožít se nové radosti, protože jsi nás miloval a pohnul jsi perského krále k milosrdenství, abychom pookřáli. Směli jsme obnovit tvůj dům i město z trosek a chránil jsi nás v Jeruzalémě i v Judsku.
10Ale teď, co můžeme po tom všem ještě říci? Znovu jsme opustili tvé zákony!
11Proroci nás varovali, že země, kterou máme zabydlet, je skrz naskrz znečištěna ohavnou pohanskou modloslužbou zdejšího obyvatelstva.
12Zakázal jsi našim ženám vdávat se za jejich muže a našim mužům ženit se s jejich dcerami, spolčovat se s ni-mi a přizpůsobovat se jejich zvykům. Jen tak dokážete obstát, varoval jsi, a uhájit svébytnost i pro své syny.
13A teď, když jsme byli za svou neposlušnost potrestáni vyhnanstvím, a to byl ještě mnohem mírnější trest, než jsme si zasloužili, a když jsi dokonce dovolil, že jsme se někteří mohli vrátit do vlasti,
14znovu jsme pohrdli tvým přikázáním a zase se spřízňujeme s těmi pachateli ohavností. Co jiného teď můžeme čekat, než tvůj hněv a úplné vyhlazení?
15Ó Hospodine, Bože Izraele, jakou máme naději před tvou spravedlností, když nás vidíš v celé naší bídě?"