1Nato mne muž odvedl zpět k východnímu vchodu do svatyně. Dveře tohoto vchodu byly zavřené a
2Hospodin mi oznámil: "Tyto dveře zůstanou zavřené a nebudou se otvírat. Nikdo jimi nesmí vejít dovnitř, neboť jsem jimi do svatyně vstoupil já, Panovník Hospodin a Bůh Izraele.
3Pouze vladař smí jako jediný z Izraelců sedávat u východního vchodu a jíst posvátný pokrm. Bude však do prostoru brány vcházet přes sloupové průčelí."
4Když Hospodin domluvil, můj průvodce mne vyvedl severním vchodem před chrám. Když jsem se ohlédl a spatřil jsem, jak prostor chrámu naplnila záře Hospodinovy přítomnosti, padl jsem tváří k zemi.
5Vtom mne Hospodin opět oslovil a řekl: "Ezechieli, pozorně sleduj a poslouchej, co ti oznámím ohledně pravidel, která budou platit pro můj chrám. Postarej se o to, aby u lidí vstupujících do prostor chrámu i svatyně byly dodrženy všechny zákonné požadavky, které musejí všichni splňovat.
6Potom se obrať k Izraelcům, kteří se proti mně neustále bouří, a mým jménem je napomeň: Jsem Panovník Hospodin a déle již nemohu tolerovat vaše odporné jednání.
7Jako kdyby nestačily všechny ohavnosti, kterých se jako můj lid dopouštíte, přivedli jste do mé svatyně ještě i pohany a můj chrám tak ještě více znesvětili. Přestože jste mi obětovali pokrmy, tuk i krev, porušili jste smlouvu, kterou jsem s vámi uzavřel.
8Namísto abyste sami pečovali o posvátné věci sloužící bohoslužbě, svěřili jste starost o chrám, komu se vás zrovna zachtělo.
9Jako Panovník Hospodin však prohlašuji, že do mé svatyně smí vstoupit pouze takový cizinec, jehož srdce je změněné a který na důkaz svého rozhodnutí patřit mi přijal obřízku.
10Všichni lévijci, kteří mne opustili, když se ke mně Izraelci obrátili zády a rozutekli se za svými falešnými bohy, ponesou důsledky svého provinění.
11Budou moci sloužit v mé svatyni a starat se o chrámové brány, smějí porážet zvířata, která jim Izraelci přinesou k obětování, a budou k ruce všem příchozím, kteří přijdou do chrámu, aby se účastnili bohoslužeb.
12Protože však uctívali také falešné bohy a stali se tak kamenem úrazu celému izraelskému národu, já sám, Panovník Hospodin, jsem přísahal, že jejich těžkou vinu nenechám jen tak bez povšimnutí.
13Nedovolím jim vykonávat úřad kněží a svatých darů se ani nedotknou. Služba, která by jakkoliv souvisela s velesvatyní, vůbec nepřichází v úvahu. Za nepravosti, jichž se troufale dopouštěli, ponesou trvalou hanbu.
14Dovolím jim pouze, aby zastávali ostatní běžné povinnosti a všechnu práci, kterou je třeba v chrámu vykonávat."
15"V mé přítomnosti," dodal Panovník Hospodin, "budou sloužit a přinášet tuk a krev obětí pouze lévijští kněží ze Sádokova rodu, kteří své povinnosti ve svatyni zastávali věrně, i když mne Izraelci opustili.
16Jen oni smějí vstupovat do mé svatyně, vykonávat v mé přítomnosti posvátné obřady a vést bohoslužby.
17Jakmile projdou branou na vnitřní nádvoří, musí být oblečeni do oděvu z lněného plátna; při službě na vnitřním nádvoří nebo uvnitř chrámu nesmějí na sobě mít nic vlněného.
18Na hlavách budou nosit plátěné turbany a pod oděv si obléknou lněné spodní prádlo. Nesmí se obléci natolik, aby se při obřadech potili.
19Naopak když budou odcházet na vnější nádvoří mezi ostatní Izraelce, musí se vysvléci z oděvu, ve kterém sloužili ve svatyni, a odloží ho do posvátných místností. Obléknou si jiné šaty, aby svatost svého kněžského oděvu nepřenášeli mezi lid.
20Kněží se nesmí ostříhat dohola ani si nenechají narůst dlouhé vlasy. Musí si svůj účes pravidelně zastřihávat.
21Žádný z kněží, který půjde na vnitřní nádvoří, nesmí předtím pít víno.
22Kněží se také nesmějí ženit s vdovami nebo propuštěnými ženami. Smí si vzít pouze pannu z Izraele nebo vdovu po jiném knězi.
23Kněží budou Izraelce učit, jaký je rozdíl mezi posvátným a obyčejným, a naučí je rovněž rozlišovat mezi dobrem a zlem.
24Současně budou vystupovat jako soudci v jakémkoliv sporu a vynášet rozsudek na základě mého rozhodnutí. Budou zachovávat všechny mé zákony a nařízení ohledně stanovených svátků a zajistí, aby se dodržovaly mé sobotní dny odpočinku.
25Kněz se nesmí přibližovat k mrtvému člověku, aby se neznesvětil. Jestliže však knězi zemře otec nebo matka, syn nebo dcera či bratr nebo neprovdaná sestra, toto nařízení neplatí.
26Potom se však musí očistit a vyčkat sedm dní.
27Když se pak opět ujme služby na vnitřním nádvoří a ve svatyni, musí za sebe předložit oběť na očištění viny.
28Já, Panovník Hospodin, budu pro kněze to jediné, co mají. Nedostanou v Izraeli žádné dědičné území. Jejich trvalým vlastnictvím bude jejich služba pro mě.
29Za obživu jim bude sloužit obilí z obětních darů a maso z obětí za nepravosti a provinění. Bude jim náležet všechno, co v Izraeli propadne v prospěch chrámu."
30Po těchto slovech pronesl Hospodin na adresu Izraelců: "To nejlepší z první úrody a ze všech vašich zvláštních darů bude patřit kněžím. Budete jim přinášet také první upečený chléb, aby na vašich domovech spočinula má přízeň.
31Kněží nesmí jíst maso z žádného uhynulého nebo zadáveného ptáka ani jiného zvířete."