Ezekiel 19
1 Po těchto slovech se ke mně Hospodin obrátil a řekl:
2 "Ezechieli, zazpívej tuto smuteční píseň nad panovníky Izraele: Vaše matka byla jako lvice, které se nikdo nevyrovnal. Pečovala o svá mláďata mezi prudkými mladými lvy.
3 Z prvního ze svých lvíčat vychovala silného lva. Naučil se obratně lovit a začal napadat a požírat lidi.
4 Když se o něm doslechly okolní národy, připravily na něj past a chytily ho. Chřípím mu provlékly kovový kruh a v okovech ho odvlekly do Egypta.
5 Když lvice viděla, že mladý lev se nevrací, ztratila veškerou naději. Vzala tedy další ze svých mláďat a vychovala z něj odvážného lva.
6 Vynikal svou silou mezi ostatními a naučil se lovit a požíral lidi.
7 V trosky obracel jejich paláce a ničil jejich města. Celá země se před ním chvěla strachem a jeho řev všem naháněl nepopsatelnou hrůzu.
8 Lidé z okolních národů se proto spojili a vypravili se pro ti němu. Nastražili na něj důmyslnou léčku a on v ní beznadějně uvíznul.
9 Zavřeli ho do pevné klece a v okovech jej dovlekli k babylónskému králi. Tam ho vsadili do vězení a na izraelských horách se již nerozléhal jeho řev.
10 Vaše matka byla jako vinná réva vysazená u hojných zdrojů vody. Díky dostatku vláhy se bohatě rozrostla a nesla hojné ovoce.
11 Z jejich silných a pevných větví mohla být zhotovena i vladařská žezla. Dosáhla nebývalé výšky a mohutnosti, takže zastínila i okolní stromy. Její košatou korunu nemohl nikdo přehlédnout.
12 Ve svém hněvu jsem se však rozhodl s ní skoncovat; vytrhl jsem ji i s kořeny a pohodit na zem. Žhavý východní vítr vysušil její plody, její silné větve uvadly a pohltil je oheň.
13 A jak to s ní nakonec dopadlo? Nyní je přesazena do suché a vyprahlé pouště!
14 Mohutné větve sežehly plameny ohně i plody byly zachváceny jeho žárem. Na révě dnes nezůstala ani jediná větev, která by se hodila na královské žezlo. Zpívejte tuto smuteční píseň na vyjádření svého žalu."