1Hospodin ke mně promluvil a otázal se:
2"Řekni mi, smrtelný člověče, v čem je dřevo z vinné révy lepší než dřevo jiných stromů? Může se rovnat lesním stromům?
3Používá se snad její dřevo k výrobě něčeho užitečného? Dají se z něj zhotovit kolíky, na které se dá něco pověsit?
4A co když se takové dřevo vloží do ohně a ten je spálí; když shoří s obou stran a oheň zachvátí i jeho střed, je potom ještě k něčemu dobré?
5Ani když bylo ještě celé, nebylo možné použít je k ničemu užitečnému; což teprve, když z něj oheň zanechá jen ohořelé uhlíky, dá se z něj ještě vůbec něco vyrobit?
6Jsem Panovník Hospodin a prohlašuji: jako jsem ze všech lesních dřevin určil právě vinnou révu plamenům ohně, tak jsem ke zkáze odsoudil obyvatele Jeruzaléma
7a nebudu s nimi mít žádné slitování. Ohni první zkázy unikli, avšak plameny druhého je sežehnou. Až začnu trestat jejich nepravosti, teprve tehdy poznají, kdo je Hospodin.
8Jejich zemi zpustoším a vyplením; vždyť svým vzdorem se odcizili mě, svému Panovníku a Hospodinovi." Alegorie o nevěrném Jeruzalému