Exodus 9
1 Hospodin proto opět oslovil Mojžíše a řekl mu: "Jdi k faraónovi a vzkaž mu: "Slova, která nyní uslyšíš, promluvil Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi mohl uspořádat bohoslužebné slavnosti.
2 2-3 Jestliže je odmítneš propustit a stále budeš Izraelce držet v zajetí, Hospodin ve své veliké moci postihne veškerý váš dobytek těžkým morem. Nakazí koně, osly, velbloudy, skot, ovce i kozy.
3 ***
4 Zatímco však Hospodin postihne dobytek Egypťanů, ani jediné zvíře, kterém náleží Izraelcům, nákaza nepostihne."
5 Potom Hospodin určil čas, kdy se to stane a řekl: "Všechno, co jsem oznámil, zítra vykonám."
6 A opravdu, následující den Hospodin vykonal, co slíbil. Všechen egyptský dobytek pošel, ale Izraelci nepřišli ani o jediné zvíře.
7 Faraón vyslal zvědy, aby zjistili, co se opravdu stalo. Přestože přinesli zprávu, že Izraelcům nepošlo ani jediné zvíře, jeho srdce se neobměkčilo a nedovolil Izraelcům odejít.
8 Hospodin proto opět řekl Mojžíšovi a Áronovi: "Vezměte z ohniště hrst sazí, které pak Mojžíš před zraky faraóna vyhodí do vzduchu.
9 Ze sazí se stane jemný prach nad celou zemí a způsobí všem lidem i zvířatům v Egyptě hnisavé vředy."
10 Mojžíš s Áronem tedy nabrali sazí a předstoupili před faraóna. Mojžíš vyhodil saze do vzduchu a všechny Egypťany i jejich zvířata postihly hnisavé vředy.
11 Stejně jako všichni obyvatelé Egypta jimi trpěli dokonce i egyptští mágové, a nemohli se kvůli nim ani postavit před Mojžíše.
12 Avšak přesně tak, jak Hospodin oznámil Mojžíšovi, jeho čin ještě více zatvrdil faraónovo srdce a on opět Mojžíše a Árona neuposlechl.
13 Hospodin tedy řekl Mojžíšovi: "Ráno si přivstaň, předstup před faraóna a mým jménem mu řekni: 'Jako Hospodin, Bůh Hebrejů, tě vyzývám, abys nechal můj lid odejít a dovolil jim, aby na mou počest uspořádali bohoslužbu,
14 jinak na tebe, tvé služebníky i tvé poddané tentokrát uhodím skutečně velmi důrazně, abys pochopil, že nikdo na celé zemi se mi nemůže rovnat.
15 Už dávno jsem mohl tebe i tvůj lid svou mocí a ranami zcela vyhladit a smést z povrchu země.
16 Avšak neudělal jsem to, abych ti ukázal svou moc a dověděla se o mě celá země.
17 Ty se ale neustále stavíš proti mému lidu a nechceš jej propustit.
18 Proto zítra v tuto dobu spustím to nejhorší krupobití, jaké kdy Egypt zažil od doby svého vzniku až po dnešek.
19 Přikaž, ať shromáždí veškerý dobytek a všechno, co je volně na poli, někam pod střechu, neboť každého člověka i zvíře, které se neschová, zasypou kroupy a usmrtí je.'"
20 Někteří faraónovi služebníci vzali Hospodinova slova vážně a bez váhání se rozběhli ukrýt své otroky i zvířata pod střechu.
21 Avšak ostatní, kterým byla Hospodinova slova lhostejná, ponechali své otroky i zvířata venku na poli.
22 Potom Hospodin řekl Mojžíšovi: "Vztáhni ruku k nebi a celý Egypt bude zasažen těžkým krupobitím. Obrovské kroupy budou padat na lidi i na zvířata a také pobijí veškerou úrodu na egyptských polích."
23 Když Mojžíš napřáhl svou hůl k nebi, Hospodin spustil hromy a blesky a na Egypt se začaly sypat kroupy.
24 Blesky křižovaly oblohu a kroupy padaly a padaly. Byla to ta nejstrašnější bouře, jaká kdy postihla Egypt od doby jeho vzniku.
25 Všechno živé, co bylo v celém Egyptě pod širým nebem, zahynulo - lidé i zvířata. Kroupy zničily veškerou úrodu na polích a dokonale očesaly ovoce se stromů.
26 Jediným místem, kde krupobití neřádilo, bylo území Gošenu, v němž sídlili Izraelci.
27 Faraón si narychlo nechal předvolat Mojžíše a Árona a řekl jim: "Tentokrát jsem opravdu udělal chybu. Hospodin jedná spravedlivě a já i můj lid jsme se skutečně provinili.
28 Pros za nás Boha, protože krupobití a hromů už jsme si užili víc než dost. Nebudu vás již dále zdržovat a dovolím vám odejít."
29 Nato Mojžíš odpověděl: "Jakmile vyjdu z města, vztáhnu své ruce k Hospodinu a poprosím ho. Bouře ustane a přestanou padat kroupy, abys poznal, že země patří Hospodinu.
30 Přesto jsem si ale jist, že ani ty, ani tvoji služebníci ještě stále neberete Hospodina jako Boha vážně."
31 Krupobití poničilo pouze len a ječmen, protože ječmen už vyrostl do klasů a len právě kvetl.
32 Pšenice a špalda však vydržely, protože dozrávají později.
33 Mojžíš tedy odešel od faraóna a vyšel ven z města. Vztáhl ruce k Hospodinu a okamžitě přestaly bít hromy, padat kroupy a na zem už nespadla ani jediná kapka deště.
34 Sotva však faraón uviděl, že déšť, krupobití i hromy ustaly, opět se postavil Hospodinu na odpor.
35 On i jeho služebníci se znovu zatvrzele Bohu vzepřeli a nedovolili Izraelcům odejít. Opět se tak potvrdilo to, co Hospodin prostřednictvím Mojžíše předpověděl.