Exodus 13
1 Hospodin opět promluvil k Mojžíšovi a řekl mu:
2 "Chci, aby mi Izraelci zasvětili všechny prvorozené mužské potomky. Prvorození potomci všech Izraelců, ale také prvorozená mláďata všech zvířat budou náležet mě."
3 Mojžíš pak promluvil k Izraelcům a řekl jim: "Připomínejte si tento den, kdy jste vyšli z Egypta, ze země, kde jste byli otroky, neboť vás odtud svou mocí vyvedl Hospodin. Nejezte nic, co obsahuje jakýkoliv kvas.
4 Dnes, v měsíci ábíbu opustíte Egypt.
5 Jakmile vás Hospodin přivede na území Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Chivejců a Jebúsejců, do země oplývající hojností mléka a medu, kterou slíbil již vašim předkům, uspořádáte vždy v tomto měsíci slavnost.
6 Jeden týden budete jíst nekynutý chléb a sedmý den uspořádáte na Hospodinovu počest slavnost.
7 Po celých sedm dní budete jíst nekynutý chléb a nevezmete do úst nic kvašeného. Ať se nic takového mezi vámi ani nevyskytne.
8 V ten den řekněte svým potomkům: Jednáme tak z vděčnosti za to, co pro nás vykonal Hospodin, když nás vyvedl z Egypta.
9 Tato událost musí natrvalo poznamenat vaše jednání a pevně si ji vepíšete do mysli, abyste se vždy řídili Hospodinovým zákonem. Vždyť to byl Hospodin, kdo vás svou mocí vyvedl z Egypta, a proto
10 zachovávejte toto nařízení ve stanovenou dobu každý rok.
11 Až vás Hospodin přivede do země Kenaanců a daruje vám ji do vlastnictví, jak to stvrdil svou přísahou už vašim předkům,
12 zasvětíte Hospodinu nejstaršího potomka každé ženy a také všechny prvorozené samce vašeho dobytka.
13 Za každého osla, který se narodí jako první, obětujte beránka. Jestliže to neuděláte, zlomte mu vaz. Každého prvorozeného syna však vykoupíte náhradní obětí.
14 Až se vás někdy v budoucnu vaše děti zeptají, proč to všechno děláte, odpovězte jim: Připomínáme si tím, jak nás Hospodin svou mocí vyvedl z Egypta, kde jsme byli otroky.
15 Když nás faraón zatvrzele odmítal propustit, Hospodin usmrtil všechny prvorozené potomky Egypťanů i jejich zvířat. Proto obětujeme Hospodinu všechny prvorozené samce. Prvorozené syny však vykupujeme náhradní obětí.
16 Budete tak jednat a pevně si to vepíšete do své mysli, abyste pamatovali na to, že to byl Hospodin, kdo vás svou mocí vyvedl z Egypta."
17 Když faraón nechal Izraelce odejít, Bůh je nevedl do Kenaanu přes území Pelištejců, přestože tudy vedla nejkratší cesta. Bůh se tak rozhodl proto, aby se Izraelci nedostali do válečného konfliktu s Pelištejci a nerozhodli se raději vrátit do Egypta.
18 Vedl je proto oklikou přes poušť směrem k Rudému moři. Když Izraelci odcházeli z Egypta, byli rozděleni do bojových družin.
19 Mojžíš s sebou vzal ostatky praotce Josefa, neboť Josef kdysi požádal Izraelce, aby mu přísahali, že až jim Bůh přijde na pomoc, odnesou s sebou z Egypta také jeho ostatky.
20 Když Izraelci odešli ze Sukótu, utábořili se na kraji pouště v Étamu.
21 Ve dne Bůh kráčel v jejich čele v podobě sloupu z oblaku a ukazoval jim, kudy mají jít, v noci se měnil na ohnivý sloup, který jim současně osvětloval cestu, aby mohli jít jak ve dne, tak v noci.
22 Ať byl den či noc, sloup z oblaku i ohnivý sloup vždy stál v čele zástupu Izraelců a nikdy je neopouštěl.