11-2 Hospodin již brzy podlomí moc národu v zemi, kterou vám daroval. Jakmile je vyženete a usadíte se v jejich mestech a domech, rozdelte území své nové vlasti na tri díly a uprostred každého z nich vyberte jedno mesto.
2***
3Zajistete k nim snadný prístup, nebot budou plnit zvláštní úlohu útocište pro každého, kdo neúmyslne zpusobil smrt jiného cloveka.
4Každý, kdo neštastnou náhodou a bez zlého úmyslu zabil cloveka, smí využít tohoto práva a vyhledat útocište v jenom z urcených mest.
5Muže se napríklad stát, že nekdo pujde se svým prítelem do lesa na dríví a pri práci mu odlétne z topurka železná sekera, která zasáhne prítele tak neštastne, že ho usmrtí. V takovém prípade musí mít neštastný viník možnost vyhledat rychlou záchranu v azylovém meste.
6Kdyby se totiž takové útocište nacházelo príliš daleko, rozhnevaný krevní mstitel zabitého by mohl viníka pronásledovat a usmrtit ho, i prestože si smrt nezaslouží, nebot svého prítele nepripravil o život úmyslne.
7Proto vám prikazuji, abyste si urcili tri azylová mesta.
88-9 Pokud se budete vždy rídit všemi zákony, které vám dnes dávám, a budete svého Boha milovat a verne následovat, Hospodin vás pozdeji nechá obsadit celou tuto zemi, jak slíbil vašim predkum. Tím se však vaše území zvetší, a proto si urcíte další tri azylová mesta.
9***
10Udeláte to proto, aby ve vaší zemi, kterou vám Hospodin sveril do trvalého vlastnictví, nikdo neproléval krev nevinných lidí, a sám se tak nestal úkladným vrahem.
11Jestliže ale nekdo bude nekoho nenávidet a se zrejmým úmyslem ho napadne a zavraždí, útek do azylového mesta ho nezachrání.
12Predstavitelé jeho mesta ho nechají predvést a vydají ho krevnímu mstiteli, aby ho usmrtil.
13Skutecný vrah si nezaslouží žádné slitování. Každého, kdo se úmyslne provinil prolitím nevinné krve, musíte navždy z Izraele vyhladit, aby byl v zemi porádek.
14Nesmíte také nikoho okrádat a posouvat územní mezníky, kterými vaši predkové vytycili hranice vlastnictví pudy, kterou každý dedicne obdržel v této zemi natrvalo darované Izraeli Hospodinem.
15Nikdo nesmí být odsouzen za jakýkoliv údajne spáchaný zlocin pouze na základe obvinení jediného svedka. Soudní spor se musí zakládat na výpovedi alespon dvou nebo trí svedku.
1616-17 Jestliže nekdo lžive obviní jiného cloveka ze zlocinu, oba dva musí pred zraky Hospodina predstoupit pred kneze a soudce, kterí v té dobe budou vykonávat svuj úrad.
17***
1818-19 Soudci musí prípad dukladne prešetrit a prokáže-li se, že svedek je lhár a jeho tvrzení jsou falešná, naložte s ním tak, jak chtel on naložit s clovekem, kterého obvinil. Je treba, abyste takový zlorád ze svého stredu nadobro odstranili.
19***
20Ostatní lidé se o tom dozvedí, zaleknou se a nic podobného si již nedovolí.
21V takových prípadech neplatí žádné slitování ale jen prosté pravidlo oko za oko, zub za zub.