1Ve třetím roce panování perského krále Kýra bylo Danielovi (nazývanému také Beltšasar) oznámeno ve vidění zvláštní poselství, které je pravdivé a týká se velkého válečného neštěstí. Měl jsem zájem, abych mu plně porozuměl, a tak mi bylo ve vidění dáno vysvětlení.
2V těch dnech jsem já, Daniel, byl celé tři týdny smutný.
3Nejedl jsem ani nejchutnější chléb a do úst jsem nevzal ani maso ani víno. Také jsem se nepotíral žádnou mastí, dokud neuplynuly tři týdny.
4Čtyřiadvacátého dne prvního měsíce jsem stál na břehu velké řeky Tigridu.
5Zvedl jsem zrak a spatřil jsem muže oblečeného do lněného roucha s pásem z nejčistšího zlata.
6Jeho tělo bylo jako chryzolit, jeho tvář zářila jako blesk, oči měl jako plamenné pochodně, ramena a nohy se podobaly lesknoucí se mědi a jeho hlas zněl jako hukot velkého davu.
7To vidění jsem měl jenom já. Muži, kteří byli se mnou, nic neviděli, ale padla na ně hrůza, takže se ve strachu ukryli.
8Zůstal jsem sám a pozorně jsem hleděl na toto velké vidění. Všechna síla mne opustila, celý jsem zbledl a byl jsem bezmocný.
9Náhle jsem uslyšel jeho hlas a jako omráčený jsem padl obličejem na zem.
10Vtom se mne dotkla ruka a zvedla mne tak, že jsem klečel na kolenou a dlaněmi se opíral o zem.
11Pak mne oslovil: "Danieli, jsem k tobě poslán, protože jsi velmi milý! Postav se a dávej dobrý pozor na všechno, co ti řeknu." Uposlechl jsem jeho výzvu, zvedl se ze země, ale celý jsem se třásl.
12Pak pokračoval: "Neboj se, Danieli! Od prvního dne, kdy jsi pochopil situaci a pokorně se začal modlit k Bohu, byla tvá slova vyslyšena a já přicházím s odpovědí na tvé prosby.
13Ovšem zlý duch, který ovládá perského krále, jedenadvacet dní stál proti mně. Až mi nakonec přišel na pomoc Michael, nejpřednější v nebi, takže jsem se zlým duchem perského krále nic nemusel vyřizovat a mohl zůstat u králů Persie.
14Nyní jsem tedy u tebe, abych ti vysvětlil, co v budoucnosti stihne tvůj lid, protože vidění se splní až za mnoho dní.
15Zatím co mi toto všechno říkal, uklonil jsem se až k zemi a nemohl jsem ze sebe vydat ani slovo.
16Ale ten, co vypadal jako člověk, se dotkl mých rtů a pomohl mi opět promluvit. Tak jsem mu řekl: "Prožívám úzkost nad celým tím viděním a již nemám sílu.
17Můj pane, co ti já, jenom obyčejný služebník, na to všechno mám říci? Jsem bezmocný, a když mám promluvit, pozbývám dechu."
18Ten, který stál přede mnou na mne opět položil ruku a znovu mne povzbudil.
19"Neboj se a uklidni se. Jsi velmi milý. Buď zmužilý, buď silný." A když mi to řekl, pocítil jsem, jak se mi vrátila síla, a tak jsem mu odpověděl: "Mluv, můj pane, protože jsi mne opravdu posílil."
20Nato mi řekl: "Víš, proč jsem k tobě přišel? Povím ti to, ale pak se budu muset vrátit, abych bojoval se zlým duchem, který ovládá perského krále. Až přijde čas, kdy odejdu, přijde ten, který ovládá řeckého krále.
21Nyní ti však oznámím, co je zapsáno v Knize pravdy. (Já nebudu mít po boku nikoho, kromě vašeho zastánce Michaela.