Amos 6
1 Běda vám, samolibí vůdcové vyvoleného izraelského národa, kteří si na Sijónu a v Samaří bezstarostně a lhostejně užíváte přepychu, místo, abyste se o lid starali. Uctíváni vlastním lidem se cítíte v bezpečí.
2 Avšak projděte se v zemi Kalné a pohlédněte na to, co se tam mezitím stalo. Potom si zajděte také do pelištejského Gatu a také tam se dobře dívejte. Obě tato království kdysi bývala mocnější a větší než je vaše země, ale pohleďte, co z nich zůstalo dnes? Jste snad vy lepší?
3 Vy se však přesto i nadále bláhově uklidňujete tím, že den soudu je daleko a vyháníte ze své mysli každou myšlenku na nápravu. Avšak vaše zločiny a nepravosti a skutečnost, že se v sobotu podílíte na bohoslužebných fraškách, tento den rychle a nezadržitelně přibližují.
4 Obklopeni přepychem se povalujete na měkkých pohovkách vykládaných slonovinou a krmíte se nejjemnějším masem jehňat a telat.
5 Za doprovodu harfy předvádíte své ubohé a bezcenné skladby a hrajete si při tom na velké umělce, jakým byl kdysi král David.
6 Opíjíte se litry vína a používáte ty nejdražší parfémy. Avšak zoufalá bída a potřeby příslušníků vašeho vlastního národa vás nechávají naprosto chladnými.
7 Vaše lenošné radovánky a marnivé slavnosti však brzy vystřídá otrocká práce a budete to právě vy, koho ze všech nejdříve odvedu do vyhnanství."
8 Těmito slovy přísahal na svou vlastní čest Panovník Hospodin, Bůh celého vesmíru: "Nenávidím nadutost a pýchu Izraelců. Jejich přepychové paláce jsou mi odporné, a proto celé jejich hlavní město i se všemi jeho obyvateli vydám do rukou nepřátel. Jeho obyvatele nechám zahubit a veškeré budovy dám srovnat se zemí.
9 I kdyby žilo v jediném domě třeba deset mužů, všichni do jednoho zahynou.
10 Když potom přijde jejich nejbližší příbuzný, na kterého připadne povinnost vynést z domu jejich ostatky a spálit je, a zeptá se posledního, kdo se schoval a zachránil: "Zůstal s tebou na živu ještě někdo jiný?" Dostane se mu odpovědi, že ne. Naplněn úzkostí a hrůzou pak ten příbuzný ztichne a řekne: "Raději mlčme, abychom snad náhodou v neopatrnosti nevyslovili Hospodinovo jméno."
11 Hospodinu totiž stačí vyslovit jediný rozkaz a v okamžiku zničí každý dům bez ohledu na to, zda je malý nebo velký.
12 Mohou snad po tvrdých rozeklaných skaliscích a balvanech běhat koně? Nebo je snad možné takovou půdu zorat pomocí dobytka? Byl by blázen, kdokoliv by o něco tak nemožného usiloval. Vy jste se však o to pokusili. Z dobré věci, ze stejného práva pro všechny jste udělali věc zlou, jed, který zabíjí. Sladké ovoce spravedlnosti jste proměnili v odporný a hořký pelyněk.
13 Ke všemu se z toho ještě radujete, a přitom vůbec nemáte z čeho. Chvástáte se svou mocí a úspěchy vašich válečných výprav pyšně přisuzujete své vlastní ubohé síle.
14 Avšak já sám Hospodin, Bůh celého vesmíru, proti vám, Izraelci, pošlu mohutnou armádu nepřátel, kteří obsadí celé vaše území od Chamátu na severu až po údolí Arabachu na jihu, a budou vás krutě utlačovat a trýznit."