1Zde jsou zapsána Davidova poslední slova: "Poslouchejte, co říká Jišajův syn David, oblíbený pěvec žalmů Izraele, kterého sám Nejvyšší, Bůh praotce Jákoba, ustanovil králem.
2Sám Hospodinův Duch mi tato slova vložil do úst, to, co říkám, je jeho poselství.
3Ano, oslovil mne Bůh, jenž je Skálou Izraele: "Panovník, který vládne lidem spravedlivě a s úctou k Bohu,
4je jako záře východu slunce za bezmračného rána. Jako jas po dešti, po kterém se země zazelená trávou.
5I když před Bohem moje rodina není dokonalá, přece si právě ji vyvolil a se mnou uzavřel věčnou smlouvu, za jejíž naplnění ručí svým slovem. Od něho čerpám všechnu svou naději a jistotu, jinde nemohu čekat pomoc a oporu.
6Ničemové skončí jako trní. jsou vystrašeni, aniž se jich někdo dotkne.
7Budou posekáni železem, ohněm sežehnuti a spáleni."
8Zde jsou uvedena jména Davidových nejudatnějších bojovníků: Prvním z nich byl Jóšeb Bašebet z Tachkemónu, který stál v čele takzvané trojky. V boji usmrtil oštěpem osm set mužů.
9Druhým bojovníkem byl Eleazar, syn Dóda, jehož otcem byl Achóchi. Eleazar stál jako jediný z trojice udatných mužů po Davidově boku proti Pelištejcům, když všichni ostatní Izraelci ustoupili. Tím, co udělal, celou pelištejskou armádu shromážděnou k boji zesměšnil.
10Nejenže ani o kousek neustoupil, ale pobíjel Pelištejce tak dlouho, dokud mu ruka s mečem neztuhla únavou. Hospodin tak tenkrát Izraeli dopřál skutečně velké vítězství. (Ostatní vojáci se sice posléze k Eleazarovi vrátili, ale jen proto, aby obrali mrtvé a nepřišli o kořist.)
11Třetím mužem byl Ageův syn Šama z Hararu. Když se jednou Pelištejci shromáždili k boji nedaleko pole s čočkou a všichni ostatní Izraelci opět utekli,
12Šama se postavil doprostřed pole, všechny Pelištejce zahubil a stal se tak nástrojem dalšího Hospodinova slavného vítězství.
13Další hrdinský čin se odehrál v době sklizně, když
14David sídlil v jeskyni Adulámu. Tehdy přitáhli Pelištejci do údolí Refájců a usadili se u Betléma. Ve stejné době navštívili Davida v jeho jeskyni tři bojovníci, kteří tentokrát patřili ke skupině takzvaných třiceti.
15Když přišli, David poznamenal: "Mám takovou žízeň a přitom u brány Betléma je studna s vodou. Jak rád bych se z ní teď napil."
16Jakmile to ti tři udatní bojovníci uslyšeli, bez váhání pronikli postavením Pelištejců, nabrali ze studny u brány vodu a vrátili se s ní k Davidovi.
17Sotva si však David uvědomil, co ti tři pro něj vykonali, řekl: "Ne, Hospodine, to nikdy neudělám. Jak bych mohl tuto vodu vypít? Vždyť tito muži pro mě riskovali svůj život! Ta voda má hodnotu jejich krve." Proto namísto toho, aby David vodu, kterou mu tito tři bojovníci přinesli, vypil, vylil ji na zem jako oběť Hospodinu.
18Vůdcem těchto tří mužů byl Serújin syn a Jóabův bratr Abíšaj, který svým oštěpem zabil v boji na tři sta nepřátel.
19Byl velitelem celé trojky, ale věhlasu prvních tří se nikdy nevyrovnal.
20Dalším odvážným bojovníkem, který vykonal velké hrdinské činy, byl Jójadův syn Benajáš z Kabseelu. Například připravil o život dva nejzdatnější moábské bojovníky, nebo v zimě, když napadl sníh, sestoupil do jámy, kam se chytil lev, a sám ho usmrtil.
21Jindy zase zabil obrovského Egypťana, přestože sám byl neozbrojen a Egypťan měl v ruce kopí. Benajáš se proti němu vypravil jen s klackem, a jakmile se k Egypťanovi přiblížil, kopí mu z ruky vytrhl a zabil ho jím.
22Díky svým hrdinským činům se Jójadův syn Benajáš proslavil stejně jako udatní bojovníci trojky, ačkoliv jejich úspěchů nikdy nedosáhl.
23Získal však váženější postavení než kdokoliv z oddílu třiceti a David ho pověřil velením své osobní stráže.
24Zde jsou jména těch, kteří někdy patřili mezi odvážných třicet: Jóabův bratr Asáel, Dódův syn Elchánan z Betléma, Šama z Charódu, Elíka z Charódu, Cheles z Palteje, Íkešův syn Íra z Tekóje, Abíezer z Anatótu, Mebúnaj z Chúšatu, Salmón z Achóchije, Mahraj a Baanův syn Cheleb z Netófu, Ríbajův syn Ítaj z Gibeje na území Benjamínovců, Benajáš z Pireatónu, Hidaj z Gaašských úvalů, Abí-albón z Arbátu, Azmávet z Barchúmu, Eljachba z Šaalbónu, Jášenův syn Jónatan, Šama z Hararu, Achíam, syn Šárava z Áraru, Elífelet, syn Achasbaje a vnuk Maakata, Achítofelův syn Elíam z Gílosu, Chesrav z Karmelu, Paaraj z Arbije, Nátanův syn Jigál ze Sóby, Bání z Gádu, Selek z Amónu, Nacharaj z Beerótu, který byl zbrojnošem Serújina syna Jóaba, Íra a Gáreb z Jitreje a nakonec Chetejec Urijáš. Tedy celkem třicet sedm mužů.