1Jako by nebylo ještě dost zle, našel se mezi Izraelci výtržník jménem Šeba, syn Bichrího z kmene Benjamínovců, a ten začal vytrubovat na polnici a volat: "Izraelci, co je nám do Davida? Vždyť nemáme s Jišajovým synem nic společného. Neztrácejme tady zbytečně svůj čas a pojďme domů!"
2Všichni Izraelci jeho výzvu bez váhání přijali, opustili Davida a připojili se k Šebovi. S králem tak zůstali pouze Judejci, kteří ho pak doprovodili od Jordánu až do Jeruzaléma.
3Když se po příchodu do Jeruzaléma David opět vrátil do svého paláce, nejprve dal shromáždit svých deset družek, které tam v době své nepřítomnosti ponechal, aby pečovaly o palác. Potom je dal odvést do střeženého domu a nařídil svým služebníkům, aby se o ně starali. Sám je však až do konce jejich života už nikdy nenavštívil a nechal je žít v ústraní jako vdovy.
4Hned nato král přikázal Amasovi: "Shromáždi do tří dnů všechny judské muže a společně s nimi se dostav ke mně."
5Amasa tedy odešel splnit svůj úkol, ale překročil lhůtu, kterou mu král k tomu určil.
6David si proto povolal Abíšaje a řekl mu: "Teď nám Šeba způsobí ještě větší škodu než Abšalóm. Ihned si vezmi mé vojáky a vydej se ho pronásledovat, jinak si najde opevněná města a unikne nám."
7Abíšaj tedy v čele Jóabových mužů, Keretejců, Peletejců a ostatních bojovníků vyrazil z Jeruzaléma a pustil se do pronásledování Šeby, syna Bichrího.
8Když všichni dorazili k velkému kameni v Gibeónu, setkali se s Amasou. Jóab měl tenkrát na sobě oděv válečníka přepásaný opaskem s dýkou v pochvě. Když přistoupil k Amasovi, aby ho pozdravil, nenápadně dýku z pochvy vytáhl.
9"Jak se ti daří, bratře?" oslovil pak Amasu a objal ho pravou rukou, jako kdyby ho chtěl políbit.
10Amasa nezpozoroval, že Jóab drží v druhé ruce dýku, a ten mu s ní rozpáral břicho, až mu vnitřnosti vyhřezly na zem. Tak tedy jedinou ranou Amasa zahynul. Jóab ho nechal ležet na místě a se svým bratrem Abíšajem pokračoval dále za Šebou.
11Jeden z Jóabových bojovníků se postavil vedle Amasova těla a zvolal na jeho muže: "Všichni, kdo se chcete přidat k Jóabovi a bojovat za krále Davida, následujte Jóaba!"
12Amasa však dále ležel v kaluži krve přímo uprostřed cesty a Jóabův bojovník si brzy povšiml, že všichni vojáci, kteří se k jeho mrtvole přiblíží, se zastavují. Proto jeho tělo odtáhl z cesty na pole a přikryl je pláštěm.
13Teprve když Amasa z cesty zmizel, připojili se všichni muži k Jóabovi a jali se Bichrího syna Šebu pronásledovat spolu s ním.
14Šeba mezitím prošel celým Izraelem, a když procházel územím rodu Bérejců, všechny jeho příslušníky shromáždil k sobě do Abel-bét-maaky.
15Zanedlouho však k Abel-bét-maace dorazili Davidovi vojáci v čele s Jóabem a Šebu ve městě oblehli. Potom vybudovali násep až k městským hradbám a začali je bořit.
16Zatímco se je však snažili strhnout, jedna moudrá žena z města zavolala na vojáky: "Vyřiďte Jóabovi, aby přišel sem ke mně! Chci s ním osobně hovořit."
17Jóab jejímu vzkazu vyhověl a přišel k ní. Jakmile se žena přesvědčila, že je to skutečně Jóab, řekla mu: "Vyslechni, prosím, pozorně všechno, co ti nyní chci sdělit." "Poslouchám," odpověděl Jóab.
18Žena tedy pokračovala: "O našem městě se odedávna říkalo: Máš-li nějaký problém, zajdi se poradit do Abelu a najdeš řešení.
19Starobylý Abel byl vždy mírumilovným městem, které oddaně hájilo zájmy Izraele, a ty se je nyní snažíš zničit. Proč chceš zpustošit to, co náleží Hospodinu?"
20Jóab však odvětil: "To je to poslední, oč bych usiloval. Nemám v úmyslu je vyhladit a zničit.
21Oblehl jsem je ze zcela odlišného důvodu. Ve městě se totiž skrývá muž jménem Šeba, který se postavil proti králi Davidovi. Je synem Bichrího a pochází z Efrajimského pohoří. Stačí, když mi tohoto jediného muže vydáte, a já od města odtáhnu." "Dobrá," odpověděla žena. "Hodíme ti jeho hlavu z hradeb."
22Nato odešla a moudře obyvatelům města poradila, co mají udělat. Lidé ji uposlechli, uťali Šebovi hlavu a hodili ji Jóabovi. Jakmile Jóab hlavu dostal, odtroubil na polnici konec obléhání města a jeho muži se rozešli do svých domovů.
2323-24 Jóab sám se pak vrátil ke králi do Jeruzaléma a i nadále stál v čele armády celého Izraele. Ve svém úřadu zůstal také Jójadův syn Benajáš, který velel Keretejcům a Peletejcům, a Achílúdův syn Jóšafat, jenž zastával místo kancléře. Adorám dohlížel na nucené práce a
24***
25Šeja vykonával profesi písaře. Davidovými kněžími zůstali Sádok a Ebjátar, ke kterým se navíc připojil Íra z Jaíru.