11-2 Jednoho dne přepadl izraelský král Achazjáš přes zábradlí balkónu svého domu v Samaří a vážně se poranil. (Stalo se to v době, kdy se po smrti jeho otce, krále Achaba začal proti Izraeli bouřit národ Moábců.) Potlučený Achazjáš vypravil posly do Ekrónu, aby se zeptali tamního boha Baal-zebúba, zda se král ze svého zranění vyléčí.
2***
3Když jeho počínání viděl Hospodin, poslal svého anděla k Elijášovi Tišbejskému a vzkázal mu: "Vyhledej posly samařského krále a zeptej se jich:,Cožpak Izrael nemá svého Boha, že jdete žádat o radu ekrónského Baal-zebúba?'
4Nakonec jim vyřiď, že o osudu izraelského krále už jsem rozhodl já sám, Hospodin. Achazjáš se ze svého zranění nezotaví a zcela jistě zemře." Hospodin domluvil a Elijáš se vydal splnit svěřený úkol.
5Když se poslové vrátili ke králi, udiveně se jich zeptal: "Proč se vracíte tak brzy?"
6Nato poslové odpověděli: "Potkali jsme po cestě muže, který nám přikázal, abychom se vrátili k tobě, králi, a předali ti vzkaz od Hospodina: ‚Cožpak Izrael nemá svého Boha, že posíláš žádat o radu ekrónského Baal-zebúba? Ze svého zranění se nezotavíš a zcela jistě zemřeš.'"
7Král se bez váhání zeptal: "A jak vypadal ten člověk, který vás potkal a předal vám toto poselství?"
8Poslové odvětili: "Byl to muž v chlupatém oděvu s koženým řemenem kolem pasu." "Tak to musel být Elijáš Tišbejský," řekl král a
9vyslal jednoho ze svých velitelů s padesáti muži, aby ho přivedli. Velitel tedy vyrazil, a když nalezl Elijáše, jak sedí na vrcholu jednoho kopce, zavolal na něj: "Boží muži, král ti nařizuje, abys sestoupil a přišel k němu!"
10Nato Elijáš veliteli odpověděl: "Jestliže jsem Boží muž, nechť tedy z nebe sestoupí oheň a pohltí tebe i všech padesát vojáků." Sotva Elijáš domluvil, z nebe skutečně vyšlehl plamen a spálil velitele i celý jeho oddíl.
11Jakmile se to dozvěděl král, poslal k Elijášovi jiného velitele a s ním dalších padesát mužů. Velitel opět vyhledal Elijáše a oznámil mu: "Boží muži, král ti přikazuje, abys k němu okamžitě přišel!"
12Elijáš však znovu veliteli odpověděl: "Jestliže jsem Boží muž, nechť tedy z nebe sestoupí oheň a pohltí tebe i všechny tvé vojáky." Sotva Elijáš domluvil, z nebe skutečně vyšlehl plamen a spálil velitele i všech jeho padesát mužů.
13Král tedy poslal třetího velitele a s ním dalších padesát mužů. Tentokrát však velitel padl před Elijášem na kolena a prosil: "Boží muži, ušetři prosím mně i mým padesáti vojákům život. Vždyť přicházíme jako tvoji služebníci.
14Již dvakrát sestoupil z nebe oheň a spálil dva velitele a všechny jejich muže, ale já tě nyní prosím, abys mi daroval život."
15Když velitel domluvil, zjevil se Elijášovi Hospodinův anděl a řekl mu: "Jdi s nimi a ničeho se neboj." Elijáš tedy vstal a odešel s velitelem ke králi.
16Sotva Elijáš předstoupil před Achazjáše, zvolal: "Cožpak Izrael nemá svého Boha, žes poslal své služebníky, aby žádali o radu ekrónského boha Baal-zebúba? Za svoji opovážlivost se ze svého poranění nezotavíš a zcela jistě zemřeš."
17Zanedlouho nato král Achazjáš zemřel. Vše se tedy odehrálo přesně tak, jak prostřednictvím Elijáše Hospodin předpověděl. Protože Achazjáš neměl žádného syna, jeho nástupcem a králem Izraele se stal Jóram. To se odehrálo v době, kdy v Judsku už druhým rokem vládl král, který se shodou okolností také jmenoval Jóram.
18Všechny ostatní události z doby vlády krále Achazjáše i činy, které vykonal, popisuje kronika izraelských králů.