1Brzy poté vypravil král Chizkijáš posly do všech částí Izraele a Judska a napsal vzkaz také rodu Efrajimovců a Manasesovců.
22-4 V rozesílaných dopisech stálo, aby se všechny kmeny shromáždili do Hospodinova chrámu a slavily spolu Velikonoce, událost, kdy Hospodin vyvedl Izraelce z Egypta. Slavnost měla tentokrát probíhat v druhém měsíci, neboť do stanoveného termínu v prvním měsíci neprošlo očistným obřadem ještě dostatek kněží a Izraelci se neshromáždili do Jeruzaléma. Proto se král společně se svými rádci a všemi ostatními občany Jeruzaléma dohodl, že svátek přesunou.
3***
4***
5Nechali tedy po celém Izraeli od Beer-šeby až k Danu rozhlásit, aby se všichni vypravili do Jeruzaléma na oslavu velké noci, kdy Hospodin vysvobodil Izraelce z Egypta. Mnoho obyvatel totiž předepsané oslavy a svátky zanedbávalo.
6Na rozkaz krále a jeho velitelů se tedy zdatní poslové rozběhli do všech koutů Izraele a Judska a všude předčítali následující poselství: "Všichni dobře poslouchejte, Izraelci, kterým se podařilo uniknout před nájezdy asyrských králů. Vraťte se zpět k Hospodinu, Bohu našich prapředků Abrahama, Izáka a Jákoba, aby vám opět mohl projevit svou přízeň.
7Nejednejte po vzoru svých otců a bratří, kteří se k Hospodinu, Bohu svých předků, obrátili zády. Vždyť právě proto je pro výstrahu jiným nechal snášet důsledky jejich vlastního provinění.
8Nebuďte zatvrzelí jako vaši předkové a podřiďte se Hospodinově vůli. Shromážděte se do svatyně, které navěky propůjčil svou svatost, a poslouchejte Hospodina jako svého Boha, aby vás ušetřil svého rozhořčení.
9Jestliže se k Hospodinu opravdově obrátíte, vaši nepřátelé se slitují nad těmi, které odvlekli do zajetí, a propustí je zpět domů. Hospodin je Bohem milosti a slitování, a pokud k němu pokorně přijdete, nenechá vás bez pomoci."
10Poslové navštívili všechna města na území rodů Efrajimovců i Manasesovců až k hranicím Zabulónu, sklidili tam však jen urážky a posměch.
11Z Ašerovců, Manasesovců a Zabulónovců se jen několik málo izraelských obyvatel pokorně vypravilo do Jeruzaléma.
12Zato obyvatelé Judska se díky Božímu působení sjednotili a v souladu s Hospodinovým slovem uposlechli, co jim král a jeho velitelé nařídili.
13Druhý měsíc se tedy v Jeruzalémě sešlo nevídané množství lidí, aby společně oslavili ohlášený svátek, při kterém Izraelci nejedí nic kvašeného.
14Odstranili z Jeruzaléma obětní i kadidlové oltáře zasvěcené falešným bohům a jejich trosky vyhodili na smetiště do Kidrónského údolí.
15Čtrnáctý den druhého měsíce nastal čas, kdy Izraelci poráží své velikonoční beránky. Kněží a lévijci již mezitím podstoupily očistné obřady, a proto přinesli na oltář do Hospodinova chrámu své oběti.
16Potom již zaujali náležité postavení podle pravidel, která stanovoval zákon Božího služebníka Mojžíše. Lévijci přinášeli kněžím krev obětních zvířat a ti s ní kropili u Hospodinova oltáře.
17Protože mezi Izraelci bylo mnoho těch, kteří nesplňovali požadavky obřadní čistoty, dohlíželi lévijci na to, aby k Hospodinu všichni přistupovali s úctou a vážností. Lévijci se rovněž starali o dodržování předpisů při obětování beránků.
18Téměř žádný z Izraelců, kteří přišli do Jeruzaléma z rodu Efrajimovců, Manasesovců, Isacharovců a Zabulónovců, totiž nepodstoupil očistný obřad. Když se ale tito Izraelci navzdory požadavkům zákona zúčastnili velikonoční hostiny, král Chizkijáš se začal modlit a dovolával se Hospodinovy milosti: "Dobrý Bože, odpusť, prosím, všem,
19kdo tě s upřímností chtějí následovat jako Hospodina, Boha svých předků, ačkoliv nepodstoupili očišťovací obřady, které řád ve svatyni vyžaduje."
20Hospodin Chizkijášovu prosbu vyslyšel a zprostil Izraelce viny.
21Obyvatelé Izraele, kteří se shromáždili do Jeruzaléma, s velikou radostí oslavovali svátek nekynutých chlebů po celých sedm dní a lévijci s kněžími každý den na počest Hospodina zpívali a hráli na hudební nástroje.
22Chizkijáš tenkrát všechny lévijce pochválil, neboť si ve službě Hospodinu počínali skutečně znamenitě. Lidé tak celých sedm dní přinášeli své obětní dary, účastnili se obětních hostin a chválili Hospodina, Boha svých předků.
23Sedmý den se pak všichni dohodli, že oslavy ještě prodlouží a radovali se také celý následující týden.
24Judský král Chizkijáš poskytl Izraelcům tisíc býčků, sedm tisíc ovcí, k nimž ostatní představitelé země přidali ještě tisíc dalších býčků a deset tisíc ovcí. Během oslav bylo také zasvěceno do úřadu mnoho dalších kněží.
25Všichni, kdo se shromáždili v Jeruzalémě, byli po celou dobu skutečně radostní a šťastní - Judejci, Izraelci, kněží i lévijci, ale také cizinci, kteří se natrvalo usadili v Judsku či v Izraeli.
26Jeruzalém překypoval veselím, protože od doby Davidova syna, izraelského krále Šalomouna, se nic tak významného v Jeruzalémě neodehrálo.
27Na závěr kněží a lévijci prosili Hospodina, aby Izraelcům prokazoval svou přízeň, a Bůh je ze svého nebeského trůnu vyslyšel.