1Král Jóšafat byl nesmírně bohatý a těšil se velké úctě. Díky sňatku jeho syna s Achabovou dcerou se jejich rody spříznily.
2Po několika letech se Jóšafat vypravil do Samaří, aby krále Achaba navštívil. Achab při té příležitosti uspořádal pro Jóšafata i celou jeho družinu bohatou hostinu, pro kterou dal porazit množství ovcí, koz i skotu. Tyto okázalé hody však Achab zorganizoval jen proto, aby Jóšafata přiměl ke společnému útoku na Rámot v Gileádu.
3Obrátil se na judského krále Jóšafata a přímo se ho zeptal: "Zaútočíš se mnou na Rámot v Gileádu?" Jóšafat odpověděl: "Pokud jde o válku, jsem s tebou zajedno a dám ti k dispozici všechny své vojáky."
4Vzápětí však dodal: "Nejprve se zeptej na radu Hospodina."
5Achab tedy nechal shromáždit čtyři sta proroků a zeptal se jich, zda se opravdu mají pustit do boje o Rámot v Gileádu. "Jen klidně jdi," jednohlasně odpověděli proroci. "Sám Bůh ti pomůže k vítězství."
6Jóšafat však namítl: "Měli bychom se otázat nějakého skutečného Hospodinova proroka. Cožpak tu už žádný není?"
7Nato izraelský král Jóšafatovi odpověděl: "Jeden muž, jehož prostřednictvím bychom mohli získat Hospodinovu odpověď, tady ještě je, ale já ho nenávidím, protože mi nikdy nepředpoví nic dobrého, ale stále jen samé zlo. Je to Jimlův syn Míkajáš." Když to Jóšafat uslyšel, izraelského krále napomenul: "Tak bys mluvit neměl."
8Achab tedy poručil jednomu ze svých služebníků, aby Jimlova syna Míkajáše ihned přivedl.
9Izraelský král Achab i judský král Jóšafat tenkrát seděli oděni v královských šatech každý na svém trůnu a poslouchali předpovědi proroků na prostranství u hlavní brány do Samaří, kde Izraelci obvykle mlátili obilí.
10Jeden z proroků, Kenaanův syn Sidkijáš, zhotovil železné rohy a pod rouškou Hospodinova jména prohlásil: "Budeš s Aramejci bojovat, jako kdybys měl železné rohy, a úplně je zničíš."
11Všichni ostatní proroci mluvili ve stejném duchu a nabádali izraelského krále Achaba, aby si Rámot v Gileádu vybojoval. Slibovali mu jisté vítězství a tvrdili, že Hospodin se o to postará.
12Mezitím králův služebník nalezl Míkajáše a řekl mu: "Všichni ostatní proroci jednohlasně předpovídají králi úspěch, tak si dávej pozor na to, co říkáš, a vynes stejně příznivé proroctví jako oni."
13Míkajáš ale namítl: "Přísahám při samotném Bohu, že vyřídím králi jenom to, co mi řekne Hospodin."
14Když dorazili na místo, král se zeptal: "Míkajáši, máme se pustit do války o Rámot v Gileádu, nebo snad máme od našich záměrů upustit?" Nato Míkajáš s předstíranou vážností odpověděl: "Jen jdi a bojuj. Vždyť jsi slyšel, že ti Hospodin pomůže zvítězit."
15Achab se však na Míkajáše rozkřikl: "Kolikrát ti mám ještě opakovat, abys mi jako Hospodinův prorok neříkal nic jiného než čistou pravdu!"
16Nato Míkajáš přednesl následující proroctví: "Viděl jsem všechny Izraelce, jak rozptýleni bloudí po horách jako ovce, které opustil jejich pastýř. Hospodin jim vzkazuje: Když zůstali bez pánů, ať se v klidu všichni vrátí do svých domovů."
17"Vidíš," řekl izraelský král Achab Jóšafatovi. "Neříkal jsem ti snad, že mi tento prorok nepřinese nikdy nic dobrého, ale jen samé špatné zprávy?"
18Míkajáš však pokračoval a řekl: "Viděl jsem Hospodina, jak sedí na trůnu a po jeho pravici i levici stáli obyvatelé nebes. Potom jsem slyšel, jak se Hospodin otázal:
19'Kdo zláká izraelského krále Achaba, aby zaútočil na Rámot v Gileádu a přišel v boji o život?' Každý navrhoval něco jiného,
20nakonec před Hospodina předstoupil jakýsi duch a prohlásil:,Já Achaba zlákám.',A jak to uděláš?' zeptal se Hospodin.
21'Půjdu a všem Achabovým prorokům vložím do úst lživá proroctví,' odvětil duch.,Vím, že uspěješ a krále Achaba zlákáš,' odpověděl Hospodin.,Jdi a pusť se do toho.'
22Hospodin tak nyní prostřednictvím tohoto ducha vložil všem tvým prorokům do úst lživé předpovědi a chystá na tebe pohromu."
23Sotva Míkajáš domluvil, přistoupil k němu Kenaanův syn Sidkijáš, uhodil ho do tváře a řekl: "Chceš mi snad namluvit, že Hospodinův duch mě opustil a promlouvá teď k tobě a ne ke mně?"
24Nato se Míkajáš ohradil: "Až se budeš muset ukrýt kdesi v zapadlém koutě nějakého domu, poznáš to sám."
2525-26 To už se však do hovoru vložil také izraelský král Achab a poručil: "Odveďte Míkajáše k správci města Ámonovi a královskému synu Jóašovi a vzkažte jim, aby ho na můj rozkaz vsadili do vězení a nedávali mu nic víc než chléb a vodu, dokud se bezpečně nevrátím z válečného tažení."
26***
27Míkajáš se však ozval a prohlásil: "Jestliže se ještě někdy vrátíš, králi, pak poselství, které jsem ti předložil, nebylo od Hospodina." Nakonec se ještě obrátil k lidem a zvolal: "Všichni si dobře má slova zapamatujte a vzpomeňte si na ně!"
28Izraelský král Achab a judský král Jóšafat se tedy rozhodli, že proti Rámotu v Gileádu zaútočí.
29Než vyjeli, Achab navrhl Jóšafatovi: "Pojedu do boje v přestrojení, ale ty si ponech svůj královský šat." Jak řekl, tak také udělal a vyjel do bitvy v převleku.
30Aramejský král mezitím nařídil svým velitelům oddílů válečných vozů, aby se nezdržovali bojem s izraelskými vojáky ani veliteli, ale zaútočili na samotného krále Achaba.
3131-32 Když se strhla bitva a velitelé aramejských oddílů válečných vozů spatřili Jóšafata, byli přesvědčeni, že je to izraelský král. Obklíčili jej, ale když Jóšafat vydal válečný pokřik, došlo jim, že se zmýlili a přestali ho pronásledovat. Nad Jóšafatem totiž bděl samotný Hospodin a pomohl mu nepřátele odrazit.
32***
33Vtom však jeden z aramejských vojáků vystřelil ze svého luku jen tak bez cíle a jeho šíp si našel skulinu zrovna v brnění přestrojeného izraelského krále Achaba. Zraněný král ihned nařídil svému vozatajovi, aby obrátil vůz a ujel s ním z bojiště.
34Bitva však trvala celý den a král Achab obklopený Aramejci musel zůstat ve voze až do večera a při západu slunce zemřel.