11-2 Pelištejci mezitím odnesli truhlu z Eben-ezeru do Ašdódu a umístili ji do chrá- mu svého boha Dágona, právě vedle jeho sochy.
2***
3Jaké však bylo překvapení Ašdóďanů, když při časné ranní bohoslužbě nalezli Dágona ležet před Hospodinovou truhlou tváří k zemi. Zvedli tedy Dágona ze země a postavili ho zpět na jeho místo.
4Druhého dne ráno se však situace opakovala a Dágon opět ležel před Hospodinovou truhlou tváří k zemi. Ovšem tentokrát měl navíc uraženou hlavu a obě ruce. Oddělené části ležely opodál na prahu a z celého Dágona zůstal už jen trup. (
5Proto od té doby až dodnes žádný Dágonův kněz, ani kdokoliv jiný, kdo vstupuje do Dágonova chrámu v Ašdódu, nešlape na práh.)
6Hospodin začal obyvatele Ašdódu i jeho okolí postihovat nemocemi a seslal na ně morovou epidemii.
7Když si Ašdóďané uvědomili, co se děje, prohlásili: "Nemůžeme zde truhlu Boha Izraelců déle nechat, jinak zničí nás i našeho boha Dágona."
8Sezvali proto vůdce všech pelištejských kmenů, aby se s nimi poradili, jak s truhlou Boha Izraelců naloží. Shromáždění vůdcové navrhli, aby truhla byla přestěhována do města Gat. Návrh byl přijat a truhlu tam dopravili.
9Sotva však byla truhla na místě, způsobil Hospodin ve městě nesmírný zmatek a postihl všechny jeho obyvatele od dětí až po starce úplně stejnou epidemií nádorů.
10Poslali proto ihned truhlu do města Ekrónu. Jakmile však občané Ekrónu viděli, že k nim truhlu přinášejí, začali úpěnlivě naříkat: "Dopravili k nám truhlu Boha Izraelců, aby nás všechny zahubili!"
11Znovu tedy svolali všechny pelištejské vůdce a naléhali na ně: "Odneste truhlu Boha Izraelců zpět tam, kam patří, jinak nás všechny do posledního zničí." Na město už totiž mezitím znovu dolehla morová epidemie a všechny jeho obyvatele zachvátila smrtelná hrůza.
12Ti, kteří ještě nezemřeli, byli postiženi nádory a jejich hlasitý nářek se rozléhal do širokého okolí.