1Jednoho dne se Pelištejci rozhodli, že svou porážku nenechají jen tak, a vystrojili vojsko k odvetné bitvě. Utábořili se mezi Sókem na Judově území a Azekou v Efes-damímu.
2Saul na nic nečekal a také zmobilizoval svou armádu. Všechny své bojovníky soustředil nad údolím Éle.
3Pelištejci tak stáli na jedné hoře, Izraelci na druhé a mezi nimi bylo údolí.
44-5 Najednou se z řad Pelištejců vynořil soubojový zápasník jménem Goliáš, který pocházel z Gatu. Byl asi 3 metry vysoký, na hlavě měl bronzovou přilbu a byl oděn do bronzového brnění, které vážilo téměř čtyřicet kilogramů.
5***
66-7 Na nohou měl bronzové holenice a na zádech nesl připásaný železný oštěp, jehož rukojeť byla velká jako tkalcovské vratidlo a jeho hrot vážil více než pět kilogramů. Navíc před ním kráčel jeho zbrojnoš s obrovským štítem.
7***
8Goliáš se postavil a zakřičel na Izraelce: "Nebudeme do boje zbytečně zatahovat celou armádu. Já se budu bít za Pelištejce a vy si mezi sebou zvolte svého zástupce, který se se mnou utká.
9Jestliže mne přemůže a zabije, Pelištejci se vám podřídí a budou vám sloužit. Když ale zvítězím já, stanete se našimi otroky a budete sloužit vy nám."
10Nakonec ještě Goliáš provokativně a s pohrdáním dodal: "No tak, Izraelci! Vyšlete už konečně někoho, kdo se mnou bude bojovat!"
11Jakmile Saul a všichni Izraelci slyšeli Goliášova slova, padla na ně nesmírná hrůza a strach.
12David (syn Efratejce Jišaje z Judova Betléma) měl sedm bratrů. Jejich otec už byl v době, kdy Saul vytáhl proti Pelištejcům, v pokročilém věku.
13Jeho tři nejstarší synové Elíab, Abínádab a Šama se však k Saulově armádě připojili a vydali se s ním do boje.
1414-15 Nejmladší syn David naopak zůstal v Betlémě a staral se opět o stáda svého otce.
15***
16Pelištejec Goliáš se mezitím po čtyřicet dní každé ráno i večer před Izraelci naparoval a vyzýval je k souboji.
1717-18 Jednou požádal Jišaj svého syna Davida, aby se vypravil do izraelského tábora a řekl mu: "Odnes svým bratrům půl pytle praženého zrní a deset chlebů, jejich veliteli předej těchto deset kusů sýra. Také se svých bratrů zeptej, jak se jim daří, a přines mi od nich zprávy.
18***
19Společně se Saulem a ostatními Izraelci bojují proti Pelištejcům v údolí Éle."
20David tedy přenechal stáda hlídači a časně zrána se podle otcova přání vydal se všemi dary na cestu.
21Dorazil k izraelskému ležení právě ve chvíli, kdy se vojska obou armád za válečného pokřiku řadila do bojového postavení. Netrvalo dlouho a Izraelci i Pelištejci se postavili v řadách proti sobě připraveni k bitvě.
22David proto neváhal, odložil své dary u strážného nad zásobami a běžel k nastoupeným vojákům, aby mezi nimi našel své bratry.
23Pozdravil je a zatímco s nimi rozmlouval, vystoupil z řad Pelištejců zápasník Goliáš z Gatu a jako obvykle vykřikoval svou výzvu, kterou tentokrát zaslechl i David.
24Sotva Izraelci Goliáše uviděli, nastalo mezi nimi zděšení a dali se na útěk.
25"Viděli jste toho obra?" říkali si mezi sebou. "Znovu vyšel, aby urážel celý Izrael. Král už dokonce vypsal odměnu pro toho, kdo Goliášovu výzvu přijme, utká se s ním a zabije ho. Prohlásil, že ho zahrne bohatstvím, dá mu za ženu svou dceru a celou jeho rodinu zbaví povinnosti platit daně."
26Když to David slyšel, zpozorněl a zeptal se kolem stojících mužů: "Co říkáte, že dostane muž, který zabije toho Pelištejce a zbaví tak Izrael potupy, jež na něj dolehla? A kdo vlastně je ten pelištejský bezbožník, že si dovoluje urážet vojsko živého Boha?"
27Lidé mu dali stejnou odpověď a potvrdili, že muž, který Goliáše zabije, skutečně získá vše, co předtím vyjmenovali.
28Když ale nejstarší bratr Elíab zaslechl Davidův rozhovor s vojáky, hněvivě se na něho obořil: "Co tady vlastně vůbec děláš? Komu jsi svěřil ovce, o které se máš starat? Dobře vím, jak jsi drzý a zlomyslný. Přišel jsi jenom proto, aby ses díval, jak ostatní nasazují své životy v boji!"
29David se však ohradil: "Dopustil jsem se snad něčeho zlého? Vždyť se jedná o královu výzvu!"
30Potom se od svého bratra odvrátil a znovu se na totéž zeptal ostatních. I tentokrát mu vojáci odpověděli stejně.
31Netrvalo dlouho a Davidova odvážná slova se donesla až ke králi Saulovi. Když potom Saul Davida předvolal,
32David mu řekl: "Není třeba, aby se toho Pelištejce kdokoliv obával. Já sám půjdu a utkám se s ním."
33"Ale vždyť to je holý nesmysl," odvětil nato Saul. "Jak by se mohl mladíček jako ty postavit muži, který je už od mládí vychováván jako bojovník?"
3434-35 David však trval na svém a řekl: "Dlouho jsem pásl ovce svého otce. Když stádo napadl lev nebo medvěd a chtěl si odnést nějakou ovci, chytil jsem ho a bil se s ním, dokud jsem mu ovci ze chřtánu nevyrval. Když se pak obrátil proti mně, popadl jsem ho za čelisti a umlátil ho k smrti.
35***
36Přemohl jsem lva i medvěda a s tím pelištejským bezbožníkem naložím zrovna tak, protože potupil vojsko živého Boha."
37Nakonec David dodal: "Hospodin, který mne zachránil ze spárů lva i medvěda, mne vysvobodí i z rukou toho Pelištejce." "Dobrá tedy," řekl nato Saul, "jdi, a kéž je Hospodin s tebou!"
38Potom nechal Davida obléci do své vlastní válečné výstroje. Na hlavu mu posadil bronzovou helmu a oděl ho do brnění.
39Kolem brnění si nakonec David připásal Saulův meč a pokusil se udělat několik kroků. Nebyl však na brnění zvyklý a proto řekl: "Nikdy předtím jsem v ničem takovém nechodil a jen stěží se mohu pohnout."
40Svlékl brnění vzal si do ruky svou hůl a odešel. Cestou si pak z potoka vzal pět oblázků, schoval je do své pastýřské torby a s prakem v ruce vykročil proti Goliášovi.
41Když to Goliáš viděl, ani on nezůstal stát a se svým zbrojnošem v čele postupoval proti Davidovi.
4242-43 Když přišel blíže, uviděl, že David je jen pohledný ryšavý mladíček. Proto jím nahlas opovrhoval a volal: "Jsem snad nějaký pes, že sis na mě vyšel s holí?" Potom Davida proklel ve jménu svých bohů a nakonec na něho křikl:
43***
44"Pojď blíže, ať mohu tvé tělo vydat napospas dravému ptactvu a divoké zvěři."
45David se však nezalekl a Goliášovi odpověděl: "Jdeš proti mně s mečem a oštěpem, ale já proti tobě přicházím ve jménu všemohoucího Hospodina, Boha izraelských vojsk, kterého jsi potupil.
46Ještě dnes tě Hospodin vydá do mých rukou, já tě zabiju a useknu ti hlavu. Dnes také přenechám těla mrtvých Pelištejců dravému ptactvu a divoké zvěři.
47Celý svět pozná, jakého Boha má Izrael. A všichni, kdo jsou zde, uvidí, že Hospodin nevysvobozuje ostřím meče a kopím. Boj je Hospodinova záležitost a on nás také přivede k vítězství a porazí vás."
4848-49 Když se Goliáš přiblížil, a chystal se na Davida zaútočit, vyběhl mu David naproti, sáhl rukou do své mošny, vytáhl jeden kámen a vymrštil ho svým prakem Goliášovi přímo do čela. Kámen mu prorazil lebku a Goliáš padl tváří k zemi.
49***
50Takto tedy David přemohl Goliáše. Bez meče, pouze s prakem v ruce. Zasáhl ho kamenem a na místě ho usmrtil.
51Ve chvíli, kdy se Goliáš skácel na zem, David k němu přiskočil, vytrhl z pochvy jeho vlastní meč a usekl mu hlavu. Když ostatní Pelištejci viděli, že jejich hrdina je mrtev, na nic nečekali a dali se na útěk.
52Izraelští a judští vojáci naopak spustili válečný pokřik a jali se je pronásledovat. Stíhali je od Šaarajimu až ke Gatu a k branám Ekrónu a cestou Pelištejce pobíjeli.
53Když se pak Izraelci vrátili, vyplenili také pelištejský tábor. (
54David později odnesl Goliášovu hlavu do Jeruzaléma a jeho zbroj uschoval ve svém stanu.)
55Když Saul během boje viděl, jak David postupuje proti Goliášovi, zeptal se svého vojevůdce Abnéra: "Kdo je vlastně otcem toho mladíka, Abnére?" "To opravdu netuším," odpověděl Abnér Saulovi. Král mu tedy poručil:
56"Tak jdi a zjisti mi to. Chci vědět, čí je to syn."
57Jakmile David nad Goliášem zvítězil, Abnér neváhal a ihned ho přivedl k Saulovi. To ještě David držel v ruce Goliášovu hlavu.
58"Kdo je tvůj otec, mladíku?" otázal se ho Saul. "Jsem synem Jišaje z Betléma, můj pane," odpověděl David.