1Král Šalomoun měl kromě faraónovy dcery ještě mnoho dalších žen. Moábky, Amónky, Edómky, Sidóňanky a Chetejky.
2Hospodin Izraelce varoval, aby se ženami z těchto cizích národů neuzavírali žádné svazky, protože by pod jejich vlivem zcela určitě dříve nebo později začali uctívat jejich falešné bohy. Šalomoun měl však pro tyto ženy slabost,
3a tak měl sedm set manželek královského původu a navíc ještě tři sta dalších žen v harému. Právě ženy ho však nakonec přivedly na scestí.
4Jak Šalomoun stárnul, jeho ženy ho postupně sváděly k uctívání falešných Bohů, takže už nebyl plně oddán Hospodinu, tak jako kdysi býval jeho otec David.
5Uctíval falešnou sidónskou bohyni Aštoretu a odporného boha Amónců, Moleka.
6Šalomounovo počínání bylo samozřejmě Hospodinu trnem v oku, neboť doba, kdy ho plně respektoval a ctil jako jeho otec David, byla dávno pryč.
7Na jednom kopci jižně od Jeruzaléma Šalomoun dokonce vybudoval obětní místo pro Kemóše a Moleka, odporné falešné bohy Moábců a Amónců.
8Totéž pak udělal také pro všechny ostatní své ženy z jiných zemí, které pálily kadilo a přinášely oběti pro své vlastní bohy.
9Hospodina to popudilo, protože Šalomoun se od něj postupně zcela odvrátil, ačkoliv se mu Hospodin jako Bůh Izraele dokonce dvakrát zjevil.
10Přestože Hospodin Šalomounovi zakázal uctívat jakékoliv jiné bohy, Šalomoun na toto nařízení nedbal.
11Proto Hospodin Šalomounovi řekl: "Za to, jak jednáš a porušuješ má přikázání a ustanovení, která jsem ti dal, tě nenávratně zbavím královské koruny a svěřím ji jednomu z tvých poddaných.
12Kvůli tvému otci Davidovi to však neučiním za tvého života, ale zbavím dědictví trůnu tvého syna. Nepřipravím ho ale úplně o všechno.
13Kvůli mému věrnému služebníku, tvému otci Davidovi, a kvůli Jeruzalému, který jsem si vyvolil, mu ponechám vládu nad jedním z izraelských rodů."
14Jak Hospodin řekl, tak se také stalo a proti Šalomounovi se začali obracet staří nepřátelé. Jedním z nich byl také Hadad z královského rodu Edómců.
15V době, kdy ještě král David válčil s Edómci, totiž Jóab, velitel jeho vojska, který se vrátil na území Edómců, aby pohřbil padlé Izraelce, vyvraždil všechny edómské muže.
16Jóab tam tenkrát se svými vojáky zůstal celých šest měsíců, dokud nevyhladili veškeré Edómce až do posledního.
17Hadadovi, který byl tenkrát ještě chlapec, se však spolu s několika služebníky svého otce podařilo uprchnout do Egypta.
18Nejprve se vydali do Midjánu a odtud se přes Páranskou poušť, kde se k nim připojilo několik mužů, dostali až do Egypta k samotnému faraónovi.
19Ten Hadadovi daroval dům i s pozemky a také ho zásoboval potravinami. Faraón si Hadada natolik oblíbil, že jej dokonce oženil se sestrou své vlastní manželky, královny Tachpenésy.
20Tachpenésina sestra přivedla Hadadovi na svět syna Genubata, kterého pak Tachpenésa vychovávala spolu s faraónovými vlastními dětmi na královském dvoře.
21Když se jednou Hadadovi do Egypta doneslo, že král David i velitel jeho armády, Jóab, již nejsou mezi živými, vypravil se k faraónovi a požádal ho, aby se směl vrátit do své vlasti.
22"Máš zde snad v něčem nedostatek, že chceš odejít zpátky do své vlastní země?" zeptal se ho tenkrát faraón. Hadad faraóna ujistil, že mu nechybí vůbec nic, ale přesto se chce vrátit do země svých předků.
23Dalším z Šalomounových protivníků byl Eljádův syn Rezón, který utekl od svého pána Hadad-ezera, krále Sóby. Když David rozprášil sóbskou armádu,
24Rezón kolem sebe soustředil skupinu rebelů a stal se jejich náčelníkem. Společně s nimi se potom vypravil do Damašku, kde se usadil a ujal se moci.
25Rezón tak byl jako vládce v Aramu nepřítelem Izraele po celou dobu Šalomounova života a stejně jako Hadad způsobil Izraelcům mnoho nepříjemností.
26Proti králi Šalomounovi se postavil také Nebatův syn Jarobeám. Tento Efratejec ze Seredy, syn ovdovělé Serúy, původně zastával místo v králových službách, ale později se z něho stal králův protivník.
27Všechno to začalo, když se Šalomoun pustil do budování opěrných teras a opravy jeruzalémských hradeb.
28Král si brzy povšiml, že Jarobeám je statný mladý muž a velmi dobře odvádí svou práci, a proto ho pověřil vedením veškerých prací za Josefův rod.
29Jednoho dne však Jarobeám potkal na cestě z Jeruzaléma proroka Achijáše ze Šíla oblečeného do nového pláště. Když se setkali nebyl kolem široko daleko nikdo jiný.
30Náhle Achijáš vzal plášť, který měl na sobě, roztrhal ho na dvanáct kusů a
31řekl Jarobeámovi: "Vezmi si deset kusů tohoto pláště a poslouchej, co ti vzkazuje Hospodin, Bůh Izraele: Připravím Šalomouna o království a ustanovím tě vládcem nad deseti izraelskými rody.
32Jeden rod však, kvůli svému služebníku Davidovi a kvůli Jeruzalému, který jsem si vyvolil, ponechám Šalomounovi a jeho potomkům.
33Udělám to proto, že mne opustili a namísto mne uctívali falešnou sidónskou bohyni Aštoretu, moábského Kemóše a amónského Moleka. Nerespektovali mou vůli a nedbali na to, co je správné, a nedodržovali ani má ustanovení a přikázání tak, jako tomu bylo za Davidovy vlády.
34Nepřipravím ale Šalomouna o celé království a nechám ho vládnout až do konce jeho života, protože tak jsem to slíbil svému služebníku Davidovi, kterého jsem si vyvolil a který věrně zachovával všechna má nařízení a příkazy.
35Vezmu královskou korunu až jeho synovi a teprve potom ti svěřím vládu nad deseti izraelskými rody.
36Šalomounovu synovi ponechám pouze jeden rod, aby v Jeruzalémě navždy vládli potomci mého služebníka Davida, neboť toto město jsem si vyvolil jako svůj pozemský chrám.
37Tobě však svěřím vládu nad vším, po čem toužíš, a ustanovím tě králem Izraele.
38Budeš-li pak jednat podle mých nařízení a respektovat mou vůli, dbát na to, co je správné a dodržovat má ustanovení a příkazy stejně, jako kdysi můj služebník David, budu stát při tobě, svěřím ti celý Izrael a upevním postavení tvého rodu tak, jak jsem to učinil s rodem Davidovým.
39Ačkoliv to nebude natrvalo, pokořím tak Davidovy potomky."
40Právě kvůli tomuto proroctví se Šalomoun obrátil proti Jarobeámovi a usiloval o jeho život. Jarobeám však uprchl k Šíšakovi, egyptskému faraónovi a zůstal tam až do Šalomounovy smrti.
41Další události z období Šalomounovy vlády, jeho vykonané činy a moudré skutky jsou písemně zaznamenány v Šalomounově kronice.
42Šalomoun panoval v Jeruzalémě a spravoval celý Izrael po dobu čtyřiceti let.
43Když král Šalomoun zemřel pohřbili ho ve městě jeho otce Davida a na královský trůn usedl jeho syn Rechabeám.