1Všichni Izraelci byli podle své příslušnosti zařazeni do některého z rodokmenů zapsaných v kronice izraelských králů. Obyvatelé Judska však začali uctívat falešné bohy, a proto je Hospodin nechal odvléci do zajetí v Babylónu.
2Mezi těmi, kdo se jako první vrátili do svých domovů, byli kněží, lévijci, chrámoví služebníci a někteří další Izraelci.
3Byli to lidé z Judova, Benjamínova, Efrajimova a Manasesova rodu a usadili se v Jeruzalémě.
44-6 Šest set devadesát z těch, kdo se zabydleli v Jeruzalémě, pocházelo z Judova rodu. Všichni byli potomky tří Judových synů. Útaj byl synem Amíhuda, jehož předky byli Omrí, Imrí, Bání a Judův syn Peres. Asajáš vedl rodovou linii pocházející ze Šíla a Jeúel se svým rodem byli potomky Judova syna Zeracha.
5***
6***
77-9 Dalších devět set padesát šest z těch, kdo se vrátili do Jeruzaléma, patřilo do Benjamínova rodu. Jednotlivé rodové linie vedli: Mešulámův syn Salú (vnuk Hódavjáše a pravnuk Hasenuy), Jerochámův syn Jibnejáš, Uzího syn Éla (vnuk Mikrího) a Šefatjášův syn Mešulám (vnuk Reúela a pravnuk Jibnijáše).
8***
9***
1010-11 Z kněží se vrátili: Jedajáš, Jójaríb, Jakín a také Azarjáš, jehož předky byli: Chilkijáš, Mešulám, Sádok, Merajót a Achítúb, který stál v čele Hospodinovy svatyně.
11***
12Dále to byli Adajáš (potomek Jerocháma, Pašchúra a Malkijáše) a Maesaj (jehož předky byli Adíel, Jachzéra, Mešulám, Mešilemít a Imer).
13Společně s nimi se do Jeruzaléma vrátilo celkem tisíc sedm set šedesát statečných mužů zodpovědných za službu v Hospodinově chrámu.
1414-16 V Jeruzalémě se usadili také tito lévijci: Chašúbův syn Šemajáš (vnuk Azríkama a pravnuk Chašabjáše z Merarího rodu), Bakbakar, Chereš a Gálal, dále Míkův syn Matanjáš (vnuk Zikrího a pravnuk Asafa), Šemajášův syn Obadjáš (vnuk Gálala a pravnuk Jedútúna) a Ásův syn Berekjáš (jehož dědečkem byl Elkána, který pobýval ve vesnicích okolo města Netóf.)
15***
16***
1717-18 Dalšími, kdo se vrátili do Jeruzaléma, byli chrámoví strážci. Pod vedením Šalúma přišli strážci z tábora Lévijovců - Akúb, Talmón, Achíman a jejich příbuzní, kteří po návratu dlouhá léta sloužili u východní královské brány.
18***
19Kóreho syn Šalúm (vnuk Ebjásafa a pravnuk Kóracha) a ostatní jeho příbuzní z Kórachova rodu dostali za úkol střežit vchod do chrámu, stejně jako kdysi jejich předkové střežili Hospodinovu svatyni v táboře Izraelců. (
20V té době byl velitelem stráží Eleazarův syn Pinchas, který se těšil Hospodinově přízni.)
21Jedním ze strážců u vchodu do Hospodinovy svatyně byl také Mešelemjášův syn Zekarjáš.
22Celkem vykonávalo službu stráží dvě stě dvanáct mužů, kteří byli zapsání do rodových seznamů v místě svého bydliště. Do této zodpovědné funkce kdysi povolal jejich předky sám král David a prorok Samuel.
23Proto všichni vyjmenovaní muži i jejich potomci trvale střežili vchody do Hospodinova chrámu (který měl dříve podobu stanové svatyně).
24Stráže stály na všech čtyřech světových stranách chrámu.
25Vždy po určité době přicházeli ke strážným příbuzní z jejich vesnic a týden se s nimi dělili o povinnosti stráží.
26Veliteli stráží byli čtyři lévijci, kteří nesli zodpovědnost za veškeré prostory chrámu a také za všechny chrámové poklady.
27Noc co noc hlídkovali kolem Hospodinova chrámu a každé ráno odemykali jeho brány.
28Někteří z nich se starali o předměty, které se používaly při chrámové bohoslužbě, a odpovídali také za jejich počet.
29Jiní zase nesli zodpovědnost za ostatní chrámové vybavení a také měli na starost mouku, víno, olej, kadidlo a vonné koření.
30Mícháním vonných směsí však byli pověřeni kněží.
3131-32 Nejstarší syn Kórachovce Šalúma, lévijský kněz Matitjáš, byl pověřen službou u pánví a další kněží z Kehatova rodu zodpovídali za přípravu předkladných chlebů. Výměna starých chlebů za čerstvé probíhala pravidelně každou sobotu.
32***
33Jiní kněží z dalších lévijských rodů zodpovídali za chrámový zpěv. Bydleli v budovách přímo na nádvoří chrámu a neměli žádné jiné povinnosti, protože museli být v pohotovosti ve dne i v noci.
34Všichni tito vyjmenovaní muži žili v Jeruzalémě a stáli v čele jednotlivých lévijských rodů, které jsou uvedeny v jejich rodokmenu.
3535-38 V čele Gibeónu stál Jeíel. Měl ženu Maaku a zplodil s ní syny Abdóna (ten byl nejstarší), Súra, Kíše, Baala, Néra Nádaba, Gedóra, Achjóa, Zekarjáše a Miklóta, který se stal otcem Šimeama. Někteří z nich odešli z Gibeónu a usadili se nedaleko svých příbuzných v Jeruzalémě.
36***
37***
38***
39Nér pak zplodil Kíše a ten se stal otcem Saula. Saul měl tyto syny: Jónatana, Malkíšúu, Abínádaba a Eš-baala.
40Jónatan se pak stal otcem Meríb-baala a Meríb-baal zplodil Míku.
41Míkovi synové: Pitón, Melek, Tachréa a Achaz.
4242-43 Achaz měl syna Jaeru, který přivedl na svět Alemeta, Azmáveta a Zimrího. V dalších generacích po Zimrím uvádí rodokmen tato jména: Mósa, Binea, Refajáš, Eleása a Ásel.
43***
44Ásel zplodil šest synů: Azríkama, Bokrúa, Jišmáela, Šearjáše, Obadjáše a Chánana.