1Nejstarším Jákobovým synem byl Rúben. Protože se ale Rúben vyspal s jednou z žen svého otce, přešla jeho práva spojená s prvorozenstvím na rod jeho bratra Josefa a Rúben nebyl zapsán do rodokmenu jako prvorozený.
2Ačkoliv nejsilnějším z Jákobových synů byl Juda, z jehož rodu později povstal vládce lidu, práva nejstaršího syna připadla Josefovi.
3Toto jsou jména synů prvorozeného Jákobova syna Rúbena: Chanók, Palú, Chesrón a Karmí.
44-6 Jóelovi potomci (v pořadí otec - syn): Šemajáš, Góg, Šimeí, Míka, Reajáš, Baal a vůdce Rúbenova rodu Beera, kterého král Tiglat-pileser odvlekl do vyhnanství.
5***
6***
77-8 Rodokmen obsahuje také následující jména vůdců jednotlivých rodových linií: Jeíel, Zekarjáš a Bela (jehož otcem byl Šemův syn a Jóelův vnuk Azaz).
8***
9Protože stáda těchto rodů se v Gileádu velmi rozmnožila, jejich obyvatelé osídlili území od Aróeru až k Nebó a Baal-meónu a směrem na východ až k hranicím pouště, která se táhne podél Eufratu.
10V době vlády krále Saula válčili Rúbenovci s Hagrejci, a když je porazili obsadili všechna jejich sídla na východ od Gileádu.
11Protilehlé bášanské území až k Salce obývali Gádovci.
12Jejich vůdcem v Bášanu byl Jóel, kterého zastupovali Šafam, Jaenaj a Šafat.
13V čele ostatního lidu stálo ještě dalších sedm jejich příbuzných: Míkael, Mešulám, Šeba, Jóraj, Jaekán, Zía a Eber.
14Všichni byli syny Abíchajila, jehož předky byli Chúrí, Jaróach, Gileád, Míkael, Ješíšaj, Jachdó a Búz.
15Náčelníkem jejich rodu byl Abdíelův syn (Gúniho vnuk) Achí.
16Žili v Bášanu a Gileádu a ve všech jeho okolních vesnicích na rozlehlých šáronských pastvinách.
17Jejich rodové záznamy pocházejí z doby judského krále Jótama a izraelského krále Jarobeáma.
18V rodě Rúbenovců, Gádovců a polovině Manasesova rodu bylo celkem čtyřicet čtyři tisíc sedm set šedesát vycvičených a vyzbrojených vojáků připravených kdykoliv vyrazit do boje.
19Bojovali s Hagrejci, s potomky Jetúra, Nafíše a Nódaba.
20Uprostřed lítého boje volali k Hospodinu o pomoc a on je vyslyšel. Nechal Izraelce zvítězit nad nepřáteli, neboť mu důvěřovali.
21Když porazili Hagrejce a jejich spojence, odvedli si jako kořist jejich stáda: padesát tisíc velbloudů, dvě stě padesát tisíc ovcí, dva tisíce oslů a k tomu zajali sto tisíc lidí.
22Kromě toho po sobě zanechali mnoho padlých, neboť Hospodin stál v boji na jejich straně. Usadili se pak na jejich území a žili tam, dokud nebyli odvlečeni do zajetí.
23Příslušníci velmi početné poloviny Manasesova rodu žili na území od Bášanu až k Baal-chermónu (neboli k Seníru v Chermónském pohoří).
24V čele jednotlivých rodových linií stáli tito muži: Efer, Jišeí, Elíel, Azríel, Jirmejáš, Hódavjáš a Jachdíel. Všichni vyjmenovaní byli uznávaní náčelníci a stateční bojovníci.
25Ale jak Rúbenovci, tak Gádovci i příslušníci poloviny Manasesova rodu zradili Boha, kterého uctívali jejich předkové, a začali se klanět falešným bohům národů, které před nimi Hospodin vyhladil.
26Proto Bůh proti těmto rodům poslal asyrského krále Púla (jiným jménem Tiglat-pilesera), který je nechal odvléci do vyhnanství. Dal je odvést k Chalachu, Chabóru, k Háře a k řece Gózanu, kde se tito Izraelci natrvalo usadili.
27Léviho synové: Geršón, Kehat a Merarí.
28Kehatovi synové: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel.
29Amrámovi potomci: Synové Áron a Mojžíš a jejich sestra Mirjam. Áronovi synové: Nádab, Abíhú, Eleazar a Ítamar.
3030-36 Eleazarovi potomci (v pořadí otec - syn): Pinchas, Abíšúa, Bukí, Uzí, Zerachjáš, Merajót, Amarjáš, Achítúb, Sádok, Achímaas, Azarjáš a Jóchanan, který se stal otcem kněze Azarjáše. (Azarjáš vykonával svůj kněžský úřad v chrámu, který v Jeruzalémě vybudoval král Šalomoun.)
31***
32***
33***
34***
35***
36***
37Po Azarjášovi pak v rodové linii následovali: Amarjáš, Achítúb, Sádok, Šalúm, Chilkijáš, Azarjáš, Serajáš a Jósadaka, který po vítězství babylónského krále Nebúkadnesara nad Izraelem musel odejít do vyhnanství.