1Následující seznam uvádí jména stráží: Z rodu Kórachovců: Kóreho syn Mešelemjáš z Asafovy rodové linie.
22-3 Mešelemjášovi synové: Nejstarší Zekarjáš a po něm Jedíael, Zebadjáš, Jatníel, Élam, Jóchanan a nejmladší Eljóenaj.
3***
44-5 Obéd-edóma Bůh obdařil osmi syny: Nejstarší byl Šemajáš dále Józabad, Jóach, Sákar, Netaneel, Amíel, Jisakar a poslední Peúletaj.
5***
66-7 Šemajášovi synové byli velmi odvážní bojovníci, a proto stanuli v čele rodu svého otce. Jmenovali se: Otní, Refael, Obéd, Elzábad, Elíhú a Semakjáš.
7***
8Celkem měl Obéd-edóm šedesát dva statečných a schopných potomků.
9Také Mešelemjáš měl osmnáct odvážných a zdatných potomků.
1010-11 Chósovi synové z rodu Merarího: Do čela rodiny postavil Chósa Šimrího, ačkoliv nebyl nejstarší. Jeho bratři se jmenovali Chilkijáš, Tebaljáš a Zekarjáš. Celkem měl Chósa třináct potomků.
11***
1212-13 Tito strážci byli podle rodových linií rozděleni do skupin a bez ohledu na své postavení se dělili o službu u jednotlivých chrámových bran losováním stejně jako všichni ostatní lévijci.
13***
14Stráž u východní brány si vylosoval Šelemjáš. Jeho syn Zekarjáš, který vynikal svou moudrostí, byl přidělen k bráně severní.
15Na Obéd-edóma vyšla jižní brána a jeho synové dostali za úkol strážit sklady.
16Poslední, západní brána, směřující k silnici vzhůru pak připadla na Šupíma a Chósa.
17Stráže vykonávaly svou službu podle následujícího řádu: Každý den stálo na východní straně šest lévijců, na severní straně čtyři, na jižní také čtyři a na sklady dozírali dva lévijci.
18Další čtyři stáli v sloupoví na západní straně nádvoří a dva hlídli samotné nádvoří.
19Všichni vyjmenovaní strážci byli potomky Kóracha a Merarího.
20Několik dalších lévijců z jejich příbuzenstva mělo na starost poklady v Božím chrámu a dary, které Izraelci Hospodinu přinášeli.
2121-22 Laedán a jeho syn Jechíelí, který se stal otcem Zétama a Jóela, pocházeli z Geršónova rodu.
22***
23Dalšími strážci chrámové pokladnice rovněž byli Amrámci, Jishárci, Chebrónci a Ozíelci.
24V jejich čele stál potomek Mojžíšova syna Geršoma jménem Šebúel.
25Sloužil s ním také jeho příbuzný Šelomót z rodu Geršómova bratra Elíezera a jeho potomků Rechabjáše, Ješajáše, Jórama a Zikrího.
26Šelomót a jeho příbuzní pečovali o posvátné předměty, které Hospodinu zasvětil král David, vůdci jednotlivých rodů, oblastní správci a velitelé vojska.
27Ti z každé válečné kořisti věnovali část na budování Hospodinova chrámu.
28Šelomót a jeho příbuzní se současně starali o veškeré dary, které přinesli Hospodinu prorok Samuel, Kíšův syn Saul, Nérův syn Abnér a Serújin syn Jóab.
29Kenanjáš z rodu Jishárců a jeho synové nesloužili v chrámu. Zastávali úřad správců země a řešili spory mezi Izraelci.
30Chašabjáš a tisíc sedm set jeho nejschopnějších příbuzných z rodu Chebrónců zodpovídali za veškeré náboženské a vládní záležitosti v Izraeli na západ od Jordánu.
31Když ve čtyřicátém roce své vlády nechal David prohledat rodové záznamy Chebrónců, zjistilo se, že nejstatečnější muži z tohoto rodu žijí v gileádském Jaezeru. V čele všech jejich rodových linií stál Jerijáš. Král David proto svěřil Jearjášovi a dvěma tisícům sedmi stům jeho nejschopnějších a vážených příbuzných zodpovědnost za veškeré náboženské a státní záležitosti na území Rúbenovců, Gádovců a poloviny Manasesova kmene, kteří žili na západ od Jordánu.