1Izraelci se shromáždili do Chebrónu a řekli Davidovi: "Všichni jsme tvoji bratři a máme společné předky.
2Už v době, kdy kraloval Saul, jsi to byl ty, kdo vedl izraelská vojska do bitev. O tobě Hospodin prohlásil, že budeš pastýřem jeho izraelského národa a budeš mu vládnout."
3V Chebrónu se shromáždili také všichni vůdci izraelských kmenů a David s nimi jako jejich král uzavřel smlouvu a stvrdil ji svou přísahou před Hospodinem. Vůdci izraelských kmenů pak korunovali Davida králem Izraele a naplnili tak předpověď, kterou Hospodin vyslovil ústy svého proroka Samuela.
4David se pak se všemi Izraelci vypravil proti Jeruzalému, který se tenkrát podle původních obyvatel tohoto území jmenoval Jebús.
5Ačkoliv se Jebúsejci vychloubali, že David se do města nikdy nedostane, on jejich hradbami obehnaný Sijón (Jeruzalém) dobyl a z města Jebúsejců se tak stalo Město Davidovo.
6Dříve než Izraelci zaútočili, David slíbil svým vojákům, že toho, kdo jako první pronikne mezi Jebúsejce, postaví do čela své armády. Podařilo se to Serújinu synu Jóabovi, a tak se stal velitelem.
7David se v dobyté pevnosti usadil a lidé ji proto začali nazývat Davidovým městem.
8David nechal město rozšířit od Miló až k městským hradbám a přestavbu ostatních částí města svěřil do rukou Jóabovi.
9Mezitím Davidova moc a autorita stále vzrůstala, neboť všemocný Hospodin stál při něm.
10Zde je výčet nejudatnějších Davidových bojovníků, kteří se v čele Izraelců stali Davidovi pevnou oporou a podle Hospodinova proroctví ho zvolili králem:
11První je na seznamu Chachmóního syn Jášobeám, který stál v čele všech ostatních velitelů. Svým kopím připravil v boji o život na tři sta protivníků.
1212-13 Druhým bojovníkem byl Eleazar, syn Dóda z Achóchije, ten patřil do trojice pověstných udatných mužů. Zůstal po Davidově boku v Pas-damímu, kde se proti Izraelcům postavili Pelištejci. Jejich vojska se utkala na poli s ječmenem a Pelištejci zahnali izraelské oddíly na útěk.
13***
14Davidovi muži však zůstali uprostřed pole a díky Hospodinovu zásahu nad Pelištejci zvítězili.
1515-16 Další hrdinský čin se odehrál v době, kdy David sídlil v jeskyni Adulámu. Tehdy přitáhli Pelištejci do údolí Refájců a obsadili okolí Betléma. Ve stejné době navštívili Davida v jeho skrýši tři bojovníci, kteří patřili ke skupině takzvaných třiceti.
16***
17Když přišli, David si posteskl: "Mám takovou žízeň a přitom u Betlémské brány je studna s vodou. Jak rád bych se z ní napil."
18Jakmile to ti tři bojovníci uslyšeli, bez váhání pronikli postavením Pelištejců, nabrali ze studny u brány vodu a vrátili se s ní k Davidovi. Sotva si však David uvědomil, co ti tři pro něj vykonali, řekl:
19"Ne, můj Bože, to nikdy neudělám. Jak bych mohl tuto vodu vypít? Vždyť tito muži pro mě riskovali svůj život! Je to jako bych pil jejich krev." Proto David přinesenou vodu vylil na zem jako oběť Hospodinu.
2020-21 Vůdcem trojky mužů byl rovněž Jóabův bratr Abíšaj, který svým oštěpem zabil v boji na tři sta nepřátel. Byl váženější než jeho dva druhové, a proto stál v čele celé trojky. Věhlasu prvních tří se však nikdy nevyrovnal.
21***
22Dalším odvážným bojovníkem, který vykonal velké hrdinské činy, byl Jójadův syn Benajáš z Kabseelu. Například připravil o život dva nejzdatnější moábské bojovníky, nebo v zimě, když napadl sníh, sestoupil do jámy, kam se chytil lev, a sám ho usmrtil.
23Jindy zase zabil téměř dva a půl metru vysokého Egypťana, přestože sám byl neozbrojen a Egypťan měl v ruce kopí silné jako trám. Benajáš se proti němu vypravil jen s klackem, a jakmile se k Egypťanovi přiblížil, vytrhl mu kopí z ruky a jeho vlastní zbraní ho zabil.
24Díky svým hrdinským činům se Jójadův syn Benajáš proslavil podobně jako udatní bojovníci trojky, ačkoliv jejich největších úspěchů nikdy nedosáhl.
25Získal však váženější postavení než kdokoliv z oddílu třiceti a David ho pověřil velením své osobní stráže.
26Mezi ty nejodvážnější patřili také tito bojovníci: Jóabův bratr Asáel, Dódův syn Elchánan z Betléma,
27Šamót z Haróru, Cheles z Pelónu,
28Íkešův syn Íra z Tekóje, Abíezer z Anatótu,
29Sibekaj z Chúšatu, Ílaj z Achócheje,
30Mahraj a Baanův syn Cheled z Netófu,
31Ríbajův syn Ítaj z Gibeje na území Benjamínovců, Benajáš z Pireatónu,
32Chúraj z Gaašských úvalů, Abíel z Arbátu,
33Azmávet z Bacharúmu a Eljachba z Šaalbónu.
34Proslavili se také Jónatan z Gizónu (syn Šagéa z Hararu),
35Achíam (syn Sakara z Hararu), Úrův syn Elífal,
36Chefer z Mekeratu, Achijáš z Pelónu,
37Chesró z Karmelu, Ezbajův syn Naaraj,
38Nátanův bratr Jóel, Hagrího syn Mibchár,
39Selek Amónský, Nacharaj z Berótu, který byl zbrojnošem Serújina syna Jóaba,
40Íra a Gáreb z Jitreje,
41Chetejec Urijáš, Achlájův syn Zábad,
42Adína (syn Šízy, který stál v čele Rúbenovců, k nimž patřil oddíl třiceti nejodvážnějších),
43Maakův syn Chánan, Jóšafat z Mitneje,
44Uzijáš z Ašterátu, Bratři Šama a Jeíel (synové Chótama z Aróeru),
45Šimrího syn Jedíael a jeho bratr Jócha z Tiseje,
46Elíel z Machavímu, Elnaamovi synové Jeríbaj a Jóšavjáš, Jitma z Moábu
47a nakonec Elíel, Obéd a Jaasíel Mesóbajští.