1Ty však mluv, co je shodné se zdravým učením.
2Starší muži ať jsou střízliví, čestní, poctiví, zdraví ve víře, v lásce, v trpělivosti.
3Stejně starší ženy ať jsou v chování svaté, ne pomlouvačné, ne oddané mnoha vínu, ať jsou učitelkami dobrého,
4aby moudře učily mladé ženy, jak mají milovat své muže a své děti,
5být poctivé, čisté, pečlivé o dům, dobré, poddané svým mužům, aby slovo Boží nebylo vystaveno potupě.
6Stejně napomínej mladé muže, aby žili poctivě.
7Ve všem dávej sám sebe za příklad dobrých skutků; v učení (ukazuj) neporušenost, vážnost,
8slovo zdravé a bezúhonné, aby se zastyděl ten, kdo odporuje, a neměl co špatného říci o nás.
9Otroci ať jsou ve všem poddaní svým pánům, příjemní, ať neodmlouvají,
10nekradou, nýbrž ukazují všestrannou pravou; věrnost, aby byli ve všem ozdobou učení j našeho Spasitele Boha.
11Zjevila se zajisté milost Boží, spásonosná všem lidem,
12a vede nás k tomu, abychom se odřekli bezbožnosti a světských žádostí a žili poctivě, spravedlivě; a zbožně v tomto nynějším světě,
13s očekáváním blažené naděje a slavného příchodu velkého Boha a našeho Spasitele, Ježíše Krista.
14On dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil ze vší nepravosti a očistil si lid tak, aby byl jeho a horlil o dobré skutky.
15Toto mluv a napomínej a kárej se vším důrazem! Nikdo ať tebou nepohrdá.