1My silní jsme povinni snášeti křehkosti slabých a nežít v samolibosti.
2Každý z nás se snaž líbit bližnímu k dobru, pro vzdělání.
3Vždyť ani Kristus si neliboval v sobě, ale jak je psáno: Potupy tvých tupitelů padly na mne.
4Neboť vše, co bylo napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom trpělivostí a útěchou z Písma měli naději.
5A Bůh, dárce trpělivosti a útěchy, dej vám stejné vzájemné smýšlení podle Krista Ježíše,
6abyste shodně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce našeho Pána, Ježíše Krista.
7Proto přijímejte jeden druhého, jako i Kristus nás přijal k Boží slávě.
8Pravím totiž, že Kristus se stal služebníkem obřízky pro Boží pravdivost, aby stvrdil zaslíbení (daná) otcům;
9pohané však že velebí Boha pro milosrdenství, jak je psáno: Proto tě budu oslavovat mezi národy a budu pět tvému jménu.
10A dále praví: Radujte se pohané s jeho lidem.
11A opět: Chvalte všichni pohané Pána a vychvalujte ho všichni národové.
12A Izaiáš zase říká: Bude kořen z Jesse, a to ten, který povstane, aby vládl nad pohany; v něho budou pohané doufat.
13Bůh pak naděje ať vás naplní veškerou radostí a pokojen ve víře, abyste oplývali v naději mocí Ducha svatého.
14Já sám pak jsem o vás, moji bratři, přesvědčen, že i vy jste plni milování, naplněni veškerým poznáním, takže jste schopni jeden druhého i napomínat.
15Ovšem psal jsem vám zčásti poněkud směleji, jako bych vás chtěl upamatovat a pro milost, která mi byla dána od Boha,
16abych byl činovníkem Krista Ježíše mezi pohany; i kážu Boží evangelium jako svatý úkon, aby se pohané stali obětí libou, posvěcenou Duchem svatým.
17Mám se tedy čím v Kristu Ježíši honosit ve věcech k Bohu;
18neboť neosmělil bych se vůbec mluvit o něčem, leda o tom, co Kristus vykonal skrze mne, aby se pohané stali poslušní, slovem i skutkem,
19mocí znamení a divů, mocí Božího Ducha. Tak jsem plně kázal radostnou zvěst Kristovu od Jerusalema a dokola až po Illyrii.
20Vidím pak svou čest v tom, že kážu evangelium ne tam, kde jméno Kristovo bylo vysloveno, abych nestavěl na cizím základě,
21nýbrž jak je psáno: Uzří ti, kterým nebylo o něm zvěstováno, a pochopí ti, kdo neslyšeli.
22Proto také jsem býval velmi často zdržován v cestě k vám.
23Ale nyní, když už není pro mne místa v těchto krajinách a toužím již mnoho let přijít k vám,
24až se vydám na cestu do Španělska... Doufám, že vás na cestě uvidím a že mě od vás tam vyprovodíte, až vás napřed trochu užiji.
25Nyní se však ubírám do Jerusalema ve službě pro svaté.
26Makedonie a Řecko si totiž umínily, že učiní nějakou sbírku pro chudé svaté v Jerusalemě.
27Ano, sami si to umínili, jsou totiž jejich dlužníky; vždyť stali-li se pohané účastni jejich duchovních výhod, jsou povinni posloužit jim v pozemských.
28Až to tedy vykonám a tento výtěžek jim řádně odevzdám, odeberu se přes vás do Španělska.
29A vím, že můj příchod k vám bude příchod v hojnosti požehnání Kristova.
30Ale prosím vás, bratři, pro našeho Pána Ježíše Krista a pro lásku Ducha, abyste mi pomáhali v usilovných modlitbách za mne k Bohu,
31abych unikl nevěřícím v Judsku a aby služba, kterou jsem na sebe vzal, svatým v Jerusalemě byla milá,
32abych k vám mohl přijít s radostí podle vůle Boží a s vámi pookřál.
33Bůh pokoje budiž s vámi se všemi. Amen.