Revelation 2
1 „Andělu církve v Efesu napiš: Toto praví ten, který drží ve své pravici sedm hvězd, který kráčí uprostřed sedmi zlatých svícnů:
2 Znám tvé skutky, tvou práci a tvou trpělivost, a že nemůžeš snést zlých lidí; vyzkoušel jsi ty, kdo o sobě říkají, že jsou apoštolově, ale nejsou, a shledal jsi, že to jsou lháři.
3 Máš trpělivost a snesl jsi (něco) pro mé jméno a neochabl jsi.
4 Ale mám proti tobě, že jsi opustil svou první lásku.
5 Upamatuj se tedy, odkud jsi spadl, a obrať se a čiň dřívější skutky. Ne-li, přijdu na tebe a pohnu tvým svícnem s jeho místa, neobrátíš-li se!
6 Máš však to (dobré), že nenávidíš skutky mikulášovců, jako i já je nenávidím.
7 Kdo má ucho, poslouchej, co praví Duch církvím: Vítězi dám jíst se stromu života, který je v Božím ráji.“
8 „A andělu církve ve Smyrně napiš: Toto praví První a Poslední, který byl mrtev, a ožil:
9 Znám tvou tíseň a tvou chudobu - ačkoli jsi bohatý! - i to, že jsi tupen od těch, kteří o sobě říkají, že jsou Židé, a nejsou, nýbrž shromážděním satanovým.
10 Neboj se toho, co máš trpěti. Hle, ďábel uvrhne (některé) z vás do žaláře, abyste bylí zkoušeni; i budete mít soužení po deset dní. Buď věrný až do smrti, a dám ti věnec života.
11 Kdo má ucho, poslouchej, co Duch mluví církvím: Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt.“
12 „A andělu církve v Pergamu napiš: Toto praví ten, který má dvojbřitký meč:
13 Vím, kde bydlíš - tam, kde je trůn satanův. Ale držíš se mého jména a nezapřel jsi mou víru ani ve dnech, kdy můj svědek Antipas, můj věrný, byl usmrcen u vás, kde satan přebývá.
14 Mám však něco málo proti tobě: máš tam některé, kteří se drží učení Balaama, který učil Balaka, jak položit Izraelitům léčku, aby totiž jedli z masa obětovaného modlám a smilnili.
15 Tak máš i ty takové, kteří se drží učení mikulášovců podobným způsobem.
16 Obrať se tedy! Jinak na tebe přijdu brzy a budu s nimi bojovat mečem svých úst.
17 Kdo má ucho, poslouchej, co Duch říká církvím: Vítězi dám ze skryté many a dám mu bílý kamínek a na kamínku napsané nové jméno, které nikdo nezná, leč ten, kdo (je) přijímá.“
18 „A andělu církve v Thyatirách napiš: Toto praví Syn Boží, který má oči jako ohnivý plamen a, nohy má podobné třpytnému kovu:
19 Znám tvé skutky, tvou lásku, tvou víru i tvou trpělivost a tvé poslední skutky, kterých je více než dřívějších.
20 Ale mám proti tobě, že necháváš ženu Jezabelu, která se vydává za prorokyni, a učí a svádí mé služebníky, aby smilnili a jedli z masa obětovaného modlám.
21 I dal jsem jí čas, aby se obrátila, ale nechce se obrátit od svého smilství.
22 Hle, vrhám ji na lůžko, a ty, kteří s ní cizoloží, do velkého soužení, neobrátí-li se (kajícně) od jejích skutků.
23 A její děti zahubím smrtí. I poznají všechny církve, že já zkoumám ledví a srdce, a dám každému z vás podle vašich skutků.
24 Pravím pak vám ostatním v Thyatirách, všem těm, kdo se nedrží toho učení a nepoznali, jak říkají, „hlubin satanových“: Nepošlu na vás jinou tíži.
25 Jen se držte toho, co máte, dokud nepřijdu.“
26 „A kdo zvítězí a vytrvá v mých skutcích až do konce, tomu dám moc nad národy.
27 I bude jim vládnout železným prutem a jako hliněné nádobí je rozbije;
28 i já jsem přijal (tu moc) od svého Otce. A dám mu jitřní hvězdu.
29 Kdo má ucho, poslouchej, co Duch praví církvím.“