Philippians 2
1 Je-li proto nějaká útěcha v Kristu, je-li nějaké ulehčení z lásky, je-li nějaké duchovní společenství, nějaký soucit a milosrdenství,
2 naplňte mou radost, abyste byli téhož smýšlení, měli touž lásku, byli jednomyslní, jednoho smýšlení;
3 abyste nebyli v ničem sobečtí ani chtiví marné slávy, ale v pokoře pokládejte jeden druhého za lepšího než sebe samé.
4 Nehleďte každý jen na vlastní dobro, nýbrž každý i na dobro druhých.
5 Mějte v sobě to smýšlení, které je v Kristu Ježíši:
6 Ačkoliv má božskou přirozenost, nic nedbal na svou vznešenost, že je rovný Bohu,
7 nýbrž zřekl se sám sebe, když vzal na sebe služebnou přirozenost a stal se jako jeden z lidí. Navenek byl shledán jako člověk,
8 ponížil sám sebe, když se stal poslušným až k smrti, a to k smrti kříže.
9 Proto také ho Bůh povýšil a dal mu jméno, které je nade všecko jméno,
10 aby ve jménu Ježíšově pokleklo každé koleno nebešťanů, pozemšťanů a podzemšťanů,
11 a aby každý jazyk vyznal, že Pánem je Ježíš Kristus, k slávě Boha Otce.
12 Proto, moji drazí, jak jste vždycky poslechli, pracujte s bázní a s chvěním o své spáse, nejen jako v mé přítomnosti, nýbrž mnohem více nyní v mé nepřítomnosti.
13 Vždyť Bůh sám to působí ve vás i chtění i konání podle své blahovůle.
14 Všechno čiňte bez reptání a rozumování,
15 abyste byli bez úhony a čistí, Boží děti bez poskvrny uprostřed špatného a převráceného pokolení, mezi nimiž svítíte jako světla ve světě.
16 Držte slovo života, mně k chloubě pro den Kristův, že jsem neběžel nadarmo ani se nadarmo nenamáhal.
17 Než má-li být má krev prolita v úlitbu při obětování a přisluhování vaší víry, raduji se a raduji se spolu s vámi se všemi.
18 Stejně však i vy se radujte a mějte radost se mnou!
19 Doufám v Pánu Ježíši, že k vám brzy budu moci poslat Timotheje, abych i já byl dobré mysli, až se dovím, jak se vám daří.
20 Nemám totiž nikoho, kdo by tak smýšlel a tolik upřímně pečoval o vaše věci;
21 neboť všichni se honí za svými zájmy, ne za zájmy Krista Ježíše.
22 Víte, jak se osvědčil, že jako dítě s otcem sloužil se mnou v evangeliu.
23 Toho tedy doufám poslati, jakmile uvidím, na čem jsem;
24 mám však důvěru v Pána, že i sám brzy přijdu.
25 Zatím jsem však pokládal za nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra a spolupracovníka i spolubojovníka, kterého jste poslali, aby mi přisluhoval v mých potřebách.
26 Vždyť toužil po vás po všech a byl smuten, protože jste slyšeli, že se rozstonal.
27 A opravdu onemocněl na smrt. Bůh se však nad ním slitoval, a nejen nad ním, nýbrž i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.
28 Tím spěšněji jsem ho proto poslal, abyste se při pohledu na něho zase zaradovali a já abych měl o zármutek méně.
29 Přijměte ho tedy v Pánu s veškerou radostí a mějte takové lidi v úctě.
30 Neboť pro dílo Kristovo málem by byl zemřel, když dal vlastní život v sázku, aby doplnil, co chybělo ve vaší službě pro mne.