1I vstoupil na loď, přeplavil se a přišel do svého města.
2A hle, přinášeli mu ochrnutého ležícího na lůžku. A když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Buď dobré mysli, dítě! Odpouštějí se ti hříchy.“
3A hle, někteří z vykladatelů Písma řekli u sebe: „On se rouhá!“
4Když Ježíš poznal jejich myšlenky, řekl: „Proč myslíte na zlé ve svém srdci?
5Neboť co je snadnější, říci: ´Odpouštějí se ti hříchy´, či říci: ´Vstaň a chod“?
6Abyste však věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy „- tu řekne ochrnutému: „Vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů!“
7I vstal a odešel domů.
8Když to viděly zástupy, bály se a velebily Boha, že dal takovou moc lidem.
9Když Ježíš odtamtud odcházel, spatřil v celnici sedět člověka jménem Matouše. A řekne mu: „Pojď za mnou!“I vstal a šel za ním.
10Když byl u stolu v domě, hle, přišlo mnoho celníků a hříšníků a stolovali s Ježíšem a s jeho učedníky.
11Když to viděli farizeové, pravili jeho učedníkům: „Proč váš mistr jí s celníky a s hříšníky?“
12On to uslyšel a řekl: „Nepotřebují lékaře zdraví, nýbrž nemocní.
13Jděte a naučte se, co je to: Milosrdenství chci, a ne oběť. Nepřišel jsem totiž povolat spravedlivé, ale hříšníky.“
14Tu k němu přistoupili Janovi učedníci se slovy: „Proč se my a farizeové často postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?“
15A Ježíš jim řekl: „Což mohou být smutní ženichovi druhové, dokud je ženich s nimi? Ale přijdou dny, kdy jim bude ženich odňat, a tehdy se budou postit.
16Nikdo nepřidává záplatu z nezpracované látky na staré šaty, neboť taková výplň vytrhne kus šatů a díra se zhorší.
17Ani se nelije mladé víno do starých měchů; jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy se zničí. Ale mladé víno se lije do nových měchů, a obojí se uchová.“
18Když k nim tyto věci mluvil, hle, přistoupil jeden představený, klaněl se mu a pravil: „Moje dcera právě umřela. Ale pojď, vlož na ni ruku, a bude živa.“
19I vstal Ježíš a šel za ním i se svými učedníky.
20A hle, jedna žena, která trpěla krvotokem dvanáct let, přistoupila zezadu a dotkla se lemu jeho šatu.
21Pravila si totiž: „Dotknu-li se jen jeho šatu, budu zdráva.“
22Ale Ježíš se obrátil a když ji uviděl, řekl: „Buď dobré mysli, dcero! Tvá víra tě uzdravila.“ Ta žena pak byla zdráva od oné hodiny.
23A když Ježíš přišel do domu představeného a uzřel pištce a hlučící dav,
24řekl: „Odejděte, neboť dívka neumřela, ale spí“. A posmívali se mu.
25Když byl zástup vykázán ven, vstoupil, vzal ji za ruku, a dívka vstala.
26A roznesla se zpráva o tom po celé té krajině.
27Když odtamtud Ježíš odcházel, šli za ním dva slepci a křičeli: „Smiluj se nad námi, Davidův synu!“
28Jakmile pak vešel do domu, ti slepci k němu přistoupili a Ježíš jim řekne: „Věříte, že to mohu učinit? „Praví mu: „Ano, Pane.“
29Tu se dotkl jejich očí se slovy: „Staň se vám podle vaší víry!“
30I otevřely se jim oči. A Ježíš jim pohrozil slovy: „Hleďte, ať se to nikdo nedoví!“
31Ale oni vyšli a rozhlásili ho po celém tom kraji.
32Když vycházeli, hle, přivedli mu němého člověka, posedlého zlým duchem.
33A jakmile byl zlý duch vyhnán, němý promluvil, takže zástupy se divily a říkaly: „Nic takového nebylo ještě v Izraeli spatřeno“.
34Ale farizeové říkali: „Mocí knížete zlých duchů vyhání zlé duchy.“
35A Ježíš obcházel všechna města a vesnice a učil v jejich synagogách, hlásal zvěst o království a uzdravoval veškerou nemoc a veškerý neduh.
36Když se pak zadíval na zástupy, měl s nimi soucit, protože byli zmořeni a skleslí jako ovce bez pastýře.
37Tu řekne svým učedníkům: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo.
38Proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň!“