1Stalo se pak v oněch dnech, že vyšel rozkaz od císaře Augusta, aby byl sepsán celý svět.
2Tento první soupis se konal, když Quirinius byl pověřen vládou v Sýrii.
3I šli všichni, každý do svého města, aby se dali zapsat.
4Také Josef se odebral z Galileje, z města Nazareta, vzhůru do Judska, do Davidova města zvaného Betlem, protože byl z Davidova domu a kmene,
5aby se dal zapsat s Marií, svou manželkou, která byla těhotná.
6A když tam byli, naplnily se jí dny k porodu.
7A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plének a položila do jeslí, protože nebylo pro ně místa v útulku.
8V té krajině byli pastýři a ponocovali a měli hlídku nad svým stádem.
9Tu anděl Páně stanul u nich a Boží jasnost je ozářila; a báli se velice.
10A anděl jim řekl: „Nebojte se! Neboť hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid:
11dnes se vám narodil Spasitel, to je Kristus Pán, v Davidově městě.
12A toto vám bude znamením: naleznete děťátko zavinuté do plének a položené v jeslích.“
13A hned se k andělovi přidal zástup nebeského vojska a takto chválili Boha:
14„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle“.
15Jakmile andělé od nich odešli do nebe, pravili si pastýři mezi sebou: „Nuže, pojďme až do Betléma a podívejme se na tu událost, kterou nám Pán oznámil!“
16I přispěchali a nalezli Marii a Josefa a děťátko položené v jeslích.
17Když (to) spatřili, oznámili, co jim bylo řečeno o tom dítěti.
18A všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři pověděli.
19Maria však uchovávala všechno to, co se dalo, a v srdci o tom uvažovala.
20A pastýři se vrátili, velebili a chválili Boha za všechno, co uslyšeli a uviděli, jak jim bylo řečeno.
21Když uplynulo osm dní a mělo být obřezáno, bylo mu dáno jméno Ježíš, jak¨je pojmenoval anděl, dříve než bylo počato v lůně.
22A po uplynutí dní jejich očišťování podle Mojžíšova Zákona, přinesli ho do Jerusalema, aby ho představili Pánu,
23jak je psáno v Zákoně Páně: Každé dítě mužského rodu, které otvírá matčino lůno, bude zasvěceno Pánu,
24a aby podali v oběť pár hrdliček nebo dvě holoubata, jak je řečeno v Zákoně Páně.
25A hle, v Jerusaleme byl člověk jménem Simeon, a byl to člověk spravedlivý a bohabojný, který očekával potěšení Izraele, a Duch svatý byl v něm.
26A dostalo se mu zjevení od Ducha svatého, že neumře, dokud neuzří Pomazaného Páně.
27I přišel z (vnuknutí) Ducha do chrámu. A když rodiče uváděli dítě Ježíše, aby s ním udělali podle zvyku Zákona,
28vzal si je do náručí i on, děkoval Bohu a řekl:
29Nyní propouštíš, Pane, svého služebníka v pokoji podle svého slova,
30neboť mé oči viděly tvou spásu,
31kterou jsi připravil pro všechny národy;
32světlo k osvícení pohanů a k slávě svého izraelského lidu.
33A jeho otec a matka se podivili tomu, co bylo o něm řečeno.
34Simeon jim pak požehnal a jeho matce Marii řekl: „Hle, tento je určen k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a na znamení, kterému bude odpíráno,
35a tvou vlastní duši pronikne meč, takže se zjeví smýšlení mnoha srdcí.“
36Byla (tam) také prorokyně Anna, Fanuelova dcera z Aserova kmene. Byla velmi pokročilého věku a žila s mužem sedm let od svého panenství
37a byla vdova až do čtyřiaosmdesáti let; nevycházela z chrámu, ale ve dne v noci sloužila Bohu posty a modlitbami.
38A přišla právě v tu hodinu, také velebila Boha a mluvila o něm všem, kdo očekávali vykoupení Jerusalema.
39A když skončili všechno podle Zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.
40Dítě pak rostlo a sílelo, bylo plno moudrosti a Boží milost byla na něm.
41Jeho rodiče chodívali každý rok do Jerusalema na velikonoční slavnost.
42Když mu bylo dvanáct let a oni podle svátkového obyčeje vystupovali do Jerusalema
43a po skončení těch dní se vraceli, zůstal chlapec Ježíš v Jerusalemě, ale jeho rodiče to nezpozorovali.
44Protože se domnívali, že je v průvodu, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými.
45Když ho nenašli, vrátili se do Jerusalema a hledali ho.
46A po třech dnech ho nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, poslouchá je a táže se jich.
47A všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a jeho odpověďmi.
48Když ho uviděli, podivili se. A jeho matka mu řekla: „Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já s bolestí tě hledáme.“
49A řekl jim: „Pročpak jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být u svého Otce´“
50Ale oni neporozuměli tomu slovu, které k nim promluvil.
51A sestoupil s nimi, přišel do Nazareta a byl jim poddán. Jeho matka pak uchovávala ve svém srdci všechno to, co se dalo.
52A Ježíš prospíval moudrostí, věkem a přízní u Boha i u lidí.