John 20
1 První den v týdnu přichází Marie Magdalena ráno ještě za tmy ke hrobu a spatří kámen odvalený od hrobu.
2 Běží tedy a přijde k Šimonovi Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a praví jim: „Odnesli Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“
3 Petr tedy a ten druhý učedník vyšli a ubírali se ke hrobu.
4 Běželi oba spolu, ale ten druhý učedník běžel napřed rychleji než Petr a dospěl k hrobu první.
5 A když se nahnul, uzří složené ovinky, ale nevstoupil.
6 Pak přijde i Šimon Petr po něm a vstoupil do hrobu. A vidí ovinky ležet,
7 avšak rouška, která byla na jeho hlavě, neležela s ovinkami, nýbrž odděleně složená na jednom místě.
8 Tehdy tedy vstoupil i ten druhý učedník, který přišel první ke hrobu, a viděl to a uvěřil;
9 nerozuměli totiž ještě Písmu, že musí vstát z mrtvých.
10 Ti učedníci se tedy zase vrátili domů.
11 Marie však stála venku u hrobu a plakala. V pláči se pak nahnula do hrobu,
12 a viděla tam sedět dva anděly v bílém rouchu, jednoho v hlavách a druhého v nohách (místa), kde leželo Ježíšovo tělo.
13 A oni jí řeknou: „Ženo, proč pláčeš? „Řekne jim: „Protože vzali mého Pána, a nevím, kam ho položili.“
14 Když to řekla, obrátila se a spatří Ježíše stát, ale nevěděla, že je to Ježíš.
15 Ježíš jí praví: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“ Ona se domnívala, že je to zahradník, a řekne mu: „Pane, jestliže jsi ho odnesl ty, pověz mi, kam jsi ho položil, a já ho vezmu.“
16 Praví jí Ježíš: „Marie!“Ona se obrátí a řekne mu hebrejsky: „Rabbuni!“, to znamená „Mistře!“
17 Ježíš jí řekne: „Nedotýkej se mě, vždyť jsem ještě nevystoupil k Otci; ale jdi k mým bratřím a řekni jim: ´Vystupuji k Otci svému a Otci vašemu, k Bohu svému a Bohu vašemu´.“
18 Marie Magdalena tedy jde a zvěstuje učedníkům: „Viděla jsem Pána „a toto (že) jí řekl.
19 Večer ten den, první v týdnu, když byly pro strach před Židy dveře zavřeny (tam), kde byli učedníci, přišel Ježíš, stanul mezi nimi a řekne jim: „Pokoj vám!“
20 A když to řekl, ukázal jim ruce a bok. I zaradovali se učedníci, když spatřili Pána.
21 Ježíš jim tedy znova řekl: „Pokoj vám! Jako mne poslal Otec, i já posílám vás.“
22 A když to pověděl, dechl (na ně) a řekne jim: „Přijměte Ducha svatého!
23 Komu odpustíte hříchy, odpouštějí se mu, a komu zadržíte, jsou zadrženy.“
24 Avšak Tomáš, jeden ze dvanácti, který se nazývá Blíženec, nebyl s nimi, když přišel Ježíš.
25 Řekli mu tedy ostatní učedníci: „Viděli jsme Pána!“ On jim však řekl: „Neuvidím-li v jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím-li svůj prst na místo hřebů a nevložím-li svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ -
26 A po osmi dnech byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“
27 Potom praví Tomášovi: „Dej sem svůj prst a podívej se na mé ruce, vztáhni svou ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, nýbrž věřící!“
28 Tomáš mu na to odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh!“
29 Ježíš mu řekne: „Že jsi mě uviděl, uvěřil jsi? Blažení, kdo neviděli, a uvěřili.“
30 Ale Ježíš udělal před svými učedníky i mnoho jiných znamení, která nejsou napsána v této knize.
31 Tato však jsou napsána, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn, a vírou abyste měli život v jeho jménu.