1„To jsem k vám mluvil, abyste nepoklesli.
2Vyloučí vás ze synagogy, ano přichází hodina, kdy každý, kdo vás zabije, bude si myslit, že tím uctívá Boha.
3A to budou dělat, protože nepoznali Otce ani mne.
4Tyto věci jsem však k vám mluvil, abyste se na ně rozpomenuli, až přijde jejich hodina, že já jsem vám to řekl. Na začátku jsem vám to neřekl, neboť jsem byl s vámi“.
5„A nyní jdu k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: ´Kam jdeš?´
6Ale že jsem vám to mluvil, naplnil zármutek vaše srdce.
7Pravím vám však pravdu: Je pro vás dobré, abych já odešel, neboť neodejdu-li, Utěšitel k vám nepřijde, ale odejdu-li, pošlu ho k vám.
8Až pak on přijde, usvědčí svět ze hříchu, ze spravedlnosti a ze soudu.
9Z hříchu, protože nevěří ve mne,
10ze spravedlnosti pak, poněvadž jdu k Otci, a už mě neuvidíte,
11a ze soudu, protože vládce tohoto světa je už odsouzen.
12Mám k vám ještě mnoho co mluvit, ale teď byste to nesnesli.
13Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy; neboť nebude mluvit sám ze sebe, nýbrž bude mluvit, co uslyší, a oznámí vám příští věci.
14On mě oslaví, protože vezme z mého a oznámí vám.
15Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl: Z mého vezme a oznámí vám.“
16„Jen krátko, a už mě neuvidíte, a zase krátko, a uvidíte mě.“
17Tu si někteří z jeho učedníků řekli mezi sebou: „Co to znamená, co nám říká: ´Jen krátko, a už mě neuvidíte, a zase krátko, a uvidíte mě ´a ´Jdu k Otci´?“
18Říkali tedy: „Co znamená to ´krátko´, o kterém mluví? Nevíme, co říká“.
19Ježíš poznal, že se ho chtějí ptát, a proto jim řekl: „Na to se mezi sebou tážete, že jsem řekl: ´Jen krátko, a už mě neuvidíte, a zase krátko, a uvidíte mě´?
20Vpravdě, vpravdě vám pravím: Vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat. Vy sice budete zarmouceni, ale váš zármutek se obrátí v radost.
21Když žena rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina. Když však porodí dítě, nevzpomíná už na bolest pro radost, že se narodil člověk na svět.
22I vy máte ovšem nyní zármutek, ale zase vás uvidím a vaše srdce se bude radovat a vaši radost vám nikdo nevezme.
23A ten den se mě nebudete ptát na nic. Vpravdě, vpravdě vám pravím: Budete-li oč prosit Otce, dá vám (to) v mém jménu.
24Doposud jste neprosili o nic v mém jménu. Proste, a dostanete, aby vaše radost byla úplná.“
25„To jsem k vám mluvil v obrazech. Přichází hodina, kdy k vám již nebudu mluvit v obrazech, nýbrž zjevně vám budu vykládat o Otci.
26V ten den budete prosit v mém jménu; neříkám vám, že já budu žádat Otce za vás,
27neboť Otec sám vás miluje, protože vy jste milovali mne a uvěřili jste, že já jsem vyšel od Boha.
28Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět; zase opouštím svět a jdu k Otci“.
29Praví jeho učedníci: „Hle, teď mluvíš zjevně a neužíváš obrazů.
30Nyní víme, že víš všecko a nepotřebuješ, aby se tě kdo tázal. Proto věříme, že jsi vyšel od Boha.“
31Ježíš jim odpověděl: „Nyní věříte?
32Hle, blíží se hodina, a už je tady, kdy se rozprchnete každý do svého a mne zanecháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou.
33To jsem vám mluvil, abyste měli ve mně pokoj. Ve světě budete mít trápení, ale důvěřujte, já jsem přemohl svět!“