Hebrews 1
1 Když mnohokráte a mnoha způsoby Bůh byl kdysi mluvil k otcům skrze proroky,
2 naposled v těchto dnech k nám promluvil skrze Syna, kterého ustanovil za dědice veškerenstva, skrze kterého také učinil věky;
3 on, který je odlesk jeho slávy a (dokonalá) podoba jeho podstaty, všechno pak udržuje svým mocným slovem; když způsobil očištění od hříchů, zasedl na pravici Velebnosti na výsostech.
4 Stal se tím vznešenějším než andělé, čím znamenitější jméno zdědil než oni.
5 Neboť kterému andělu (Bůh) kdy řekl: Ty jsi můj syn, dnes jsem tě zplodil? A zase: Já mu budu otcem a on mi bude synem?
6 Až pak zase uvede svého Prvorozeného na svět, řekne: Nechť se mu klanějí všichni Boží andělé.
7 K andělům však praví: Užíváš svých andělů jako větrů a svých služebníků jako ohnivého plamene.
8 Ale k Synu: Tvůj trůn, Bože, na věky věků; žezlo tvého království je žezlo spravedlnosti.
9 Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl nepravost; proto tě pomazal Bůh, tvůj Bůh olejem veselí jak nikoho z tvých druhů,
10 Dále: Ty, Pane, založil jsi na počátku zemi a dílem tvých rukou jsou nebesa.
11 Ony pominou, ty však zůstáváš, a jako oděv všecka zvetšejí,
12 jako plášť je svineš a jako šat vyměníš. Ty však jsi stále týž a tvoje léta nebudou mít konce.
13 Ke kterému pak andělu kdy řekl: Seď mi po pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvým nohám?
14 Což nejsou všichni služební duchové, poslaní k službě těm, kdo se stanou dědici spásy?