1Povzbuzuji vás tedy já, vězeň v Pánu: Žijte hodně toho povolání, kterým jste byli povoláni,
2s veškerou pokorou a mírností, s trpělivostí; snášejte se vespolek v lásce,
3snažte se zachovat jednotu ducha ve svazku pokoje.
4Je jedno tělo a jeden Duch, jako jste také byli povoláni v jedné naději svého povolání.
5Je jeden Pán, jedna víra, jeden křest.
6Je jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi a skrze všecky a ve všech.
7Každému z nás pak byla dána milost podle míry Kristova daru.
8Proto se praví: Vystoupil na výsost, odvedl zajatce, dal dary lidem.
9Co však jiného znamená,vystoupil' než to, že i,sestoupil' do nižších oblastí země?
10Kdo sestoupil je týž, kdo také vystoupil nade všechna nebesa, aby vše naplnil
11Ten také dal jedny za apoštoly, jiné za proroky, jiné za evangelisty, jiné pak za pastýře a učitele,
12aby zdokonalili svaté k dílu služby, k vybudování Kristova těla,
13dokud nedospějeme všichni k jednotě víry a poznání Syna Božího, v dokonalého muže, k míře vzrůstu Kristovy plnosti;
14abychom již nebyli jako děti, kterými pohazuje a zmítá vítr lecjakého učení, v kterém lidská chytrost a prohnanost nastražuje blud.
15Ale vyznávejme pravdu a rosťme v lásce ve všem k tomu, který je hlavou, Kristus.
16Z něho celé tělo, spojené a spjaté každým spojem, podle toho, jak je každému údu vyměřeno působit, vzrůstá k své výstavbě v lásce.
17Toto tedy pravím a dokládám se v Pánu: Nežijte už, jak i pohané žijí v svém planém myšlení.
18Mají rozum zatemnělý, jsou odcizeni Božímu životu pro nevědomost, která je v nich, pro zatvrzelost jejich srdce.
19Oni totiž otupěli a oddali se neřestnosti, takže chtivě dělali všelikou nečistotu.
20Ale vy jste se tak nenaučili na Kristu.
21Přece jste o něm slyšeli a o něm jste byli vyučeni podle pravdy, jak je v Ježíšovi,
22že se máte zbavit starého člověka s dřívějším způsobem života, který hyne na klamné chtíče,
23obnovit se však svým duchovním smýšlením
24a obléci nového člověka, který je stvořen podle Boha v pravdivé spravedlnosti a svatosti. člověka, který je stvořen podle Boha v pravdivé spravedlnosti a svatosti.
25Proto odložte lež a mluvte pravdu každý se svým bližním, vždyť jsme vespolek údy.
26Hněváte-li se, nehřešte; slunce ať nezapadá nad vaším hněvem;
27ani nedávejte místa ďáblovi.
28Kdo kradl, ať už nekrade, ale raději ať pracuje a vydělává si vlastníma rukama majetek, aby měl z čeho udělovat tomu, kdo má nouzi.
29Žádné špatné slovo ať vám nevychází z úst, ale jen dobré slovo, jak je ho třeba ke vzdělání, aby sdělilo milost posluchačům.
30A nezarmucujte svatého Ducha Božího, kterým jste byli poznamenáni ke dni vykoupení.
31Ať se od vás vzdálí veškerá hořkost, zlost, hněv, křik a utrhání se vší zlobou.
32Buďte spíše k sobě navzájem dobrotiví, milosrdní, jeden druhému odpouštějte, jak i vám Bůh odpustil v Kristu.