Bible

1 V Caesareji žil nějaký muž jménem Kornelius, setník čety, zvané Italská. 2 Byl i zbožný a bohabojný s celým svým domem, dával lidu mnoho almužen a vytrvale se modlil k Bohu. 3 Ten spatřil jasně ve vidění kolem deváté hodiny Božího anděla, jak k němu vstoupil a řekl mu: „Kornelie!“ 4 On na něj upřeně pohlédl a s bázní se zeptal: „Co je, pane?“ Řekl mu: „Tvé modlitby a almužny vystoupily před Boha a je jich pamětliv. 5 Nuže, pošli do Joppe muže a přivolej si jistého Šimona, řečeného Petr. 6 Ten je pohostinnu u jakéhosi koželuha Šimona, který má dům u moře.“ 7 Jakmile se vzdálil anděl, který k němu mluvil, zavolal dva domácí lidi a bohabojného vojáka, jednoho z těch, kteří mu byli přiděleni, 8 všechno jim vypravoval a poslal je do Joppe. 9 Když druhého dne byli ještě na cestě a blížili se k městu, Petr vystoupil na střechu, aby se modlil kolem šesté hodiny. 10 Když pocítil hlad, přál si pojíst. Zatím co mu připravovali, připadlo na něj vytržení. 11 I vidí otevřené nebe a jakousi nádobu, která sestupuje jako velké prostěradlo a je spouštěna za čtyři cípy na zem; 12 v ní pak byli všichni zemští čtvernožci a plazové a nebeští ptáci. 13 A zazněl k němu hlas: „Vstaň, Petře, bij a jez!“ 14 Ale Petr řekl: „Nikoliv, Panel Vždyť nikdy jsem ještě nejedl nic poskvrněného a nečistého.“ 15 A hlas k němu opět po druhé: „Co Bůh očistil, nenazývej ty poskvrněným!“ 16 To se stalo třikrát, a ta nádoba byla hned vzata do nebe. 17 Zatím co Petr byl na rozpacích, co znamená vidění, které spatřil, hle, muži, které poslal Kornelius, doptali se na dům Šimonův a stanuli u dveří. 18 I zavolali a tázali se, je-li tam pohostinnu Simon, zvaný Petr. 19 Mezitím co Petr přemýšlel o vidění, řekl Duch: „Hle, tři muži tě hledají. 20 Vstaň tedy, sestup a bez váhání jdi s nimi, neboť já jsem je poslal.“ 21 Petr tedy sestoupil k mužům a řekl: „Hle, já jsem ten, kterého hledáte. Co vás ke mně přivedlo?“ 22 Odpověděli: „Setník Kornelius, muž spravedlivý a bohabojný, který má dobrou pověst u celého židovského lidu, dostal od svatého anděla pokyn, aby tě povolal do svého domu a vyslechl od tebe poučení.“ 23 Uvedl je tedy dovnitř a přijal za hosty. Následujícího dne pak vstal a vyšel s nimi; doprovázeli ho i někteří bratři z Joppe. 24 Den poté vešel do Caesareje. Kornelius svolal své příbuzné a důvěrné přátele, a očekával je. 25 Když Petr chtěl vstoupit, Kornelius mu šel vstříc, padl mu k nohám a poklonil se. 26 Ale Petr ho zvedl se slovy: „Vstaň! Vždyť i já jsem člověk.“ 27 A za rozhovoru s ním vešel a nalezl četné shromáždění. 28 Promluvil k nim: „Vy víte, jak není dovoleno Židovi sbližovat se s člověkem jiné národnosti a navštěvovat ho. Ale mně Bůh ukázal, abych žádného člověka nenazýval poskvrněným nebo nečistým. 29 Proto jsem na zavolání bez rozpaků přišel. Ptám se tedy: proč jste mě pozvali?“ 30 A Kornelius řekl: „Před čtyřmi dny v tuto chvíli o deváté hodině modlil jsem se v svém domě, a hle, přede mnou stál muž v bělostném šatě 31 a praví: Kornelie, tvá modlitba byla vyslyšena a Bůh je pamětliv tvých almužen. 32 Pošli tedy do Joppe a přivolej si Šimona, jménem Petr. Ten je hostem v domě koželuha Šimona u moře. 33 Hned jsem tedy poslal k tobě a jsi hodný, žes přišel. Nyní pak my všichni jsme tu před Bohem, abychom slyšeli vše, co máš přikázáno od Pána.“ 34 Tu se Petr ujal slova a promluvil: „Opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, 35 ale že v každém národě je mu milý ten, kdo se ho bojí a koná spravedlnost. 36 (Bůh) poslal slovo izraelským synům, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem všech. 37 Vy víte o té věci, která se udala po celém Judsku, počínajíc Galilejí po křtu, který hlásal Jan, 38 jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše Nazaretského, který všude chodil, dobře činil a uzdravoval všechny ovládané ďáblem, poněvadž Bůh byl s nim. 39 A my jsme svědky všeho, co učinil v Judské zemi a v Jerusalemě. A toho pověsili na dřevo a zabili. 40 Bůh ho vzkřísil třetího dne a dal mu zjevit se, 41 ne všemu lidu, nýbrž těm, které Bůh předem určil za svědky, nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání. 42 I přikázal nám, abychom kázali lidu a svědčili, že ho ustanovil Bůh soudcem živých i mrtvých. 43 O něm svědci všichni proroci, že každý, kdo v něho věří, dostane odpuštění hříchů skrze jeho jméno.“ 44 Když ještě Petr mluvil tu řeč, Duch svatý padl na všechny, kdo poslouchali ta slova. 45 A věřící z obřízky, kteří přišli s Petrem, žasli, že i na pohany byl vylit dar Ducha svatého; 46 slyšeli je totiž mluvit jazyky a velebit Boha. Tehdy Petr nato řekl: 47 „Může někdo odmítnout křestní vodu těm, kteří přijali Ducha svatého jako my?“ 48 Rozkázal pak, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista. Potom ho prosili, aby u nich zůstal několik dní.